Velkopáteční zamyšlení

Na Velký pátek zní po celém světě zpráva: „Ježíš z Nazareta byl ukřižován.“

Je to popis toho, co se tenkrát před dvěma tisíciletími stalo v Jeruzalémě. Bylo to také před Velikonocemi. Informace je to stručná, ale jaké bohatství v sobě skrývá! Kolik emocí a vířivých myšlenek...!

Apoštol Pavel se pokusí vyjádřit význam toho, co se na Velký pátek událo, těmito slovy: "Bůh nás smířil sám se sebou skrze Krista. Nepočítá lidem jejich provinění. Toho, který nepoznal hřích, kvůli nám ztotožnil s hříchem, abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti."

Tedy: jsme to my, kvůli nimž Boží syn Ježíš Kristus zemřel. To slyšme pozorně, ne jen tak na okraj.

Velký pátek ovšem tvoří jeden celek s Nedělí vzkříšení. Tedy, slyšme také pozorně, jsme to my, kdo spolu s Kristem dostávají nový život.

V evangeliu podle Jana čteme, že Ježíšovo poslední slovo před smrtí bylo: „Dokonáno jest.“ –To není výkřik zmaru ve smyslu „nepovedlo se“. Naopak: je to výkřik naděje! Dovršilo se náročné dílo záchrany člověka. Propojilo se to, po čem Bůh toužil od počátku světa: člověk je smířen s Bohem!

Jak se nás tato zpráva týká?

Různě. Ale třeba také tak, že nemusíme křečovitě lpět na svém životě. Ano, mějme ho rádi. Radujeme se z něj… Ale jednou bude nutné ho přece jen opustit. A to bude moc těžké.

A právě zpráva o smíření s Bohem dává odvahu: můžeš se ho pustit. Fakt! Můžeš! Nepohoršíš si. Právě naopak. Díky Kristu jsi přece smířen s Bohem. Tak to, co tě čeká, je určitě dobré.

Přeji vám požehnané Velikonoce.

Daniel Ženatý, synodní senior Českobratrské církve evangelické

(Psáno pro TV NOE)