CO DĚLÁME  »  Vztahy  »  Financování

Financování

HOSPODAŘENÍ CÍRKVE

Zdrojem příjmů rozpočtu ústředí Českobratrské církve evangelické jsou příspěvky členů farních sborů, dary, sbírky při shromážděních, celocírkevní sbírky vyhlašované synodem, mimořádné dary tuzemské i zahraniční, ale i výnosy z pronájmu nemovitostí. Činnost Českobratrské církve evangelické je financována také z příspěvku na činnost od Ministerstva kultury ČR poskytované v souvislosti s nabytím účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

V roce 2015 činily náklady ústředí Českobratrské církve evangelické celkem 442 022 519 Kč a výnosy 441 867 861 Kč. V těchto částkách jsou zahrnuty jak náklady a výnosy aktivit, které ústředí zastřešuje (tj. vydávání časopisů a knih, akce pro děti, mládež, lidi s postižením, kurzy pro kazatele i laiky a veškerá práce poradních odborů), tak náklady a výnosy samotné ústřední církevní kanceláře. Největší podíl na výnosech i nákladech mají prostředky určené na platy duchovních včetně zákonného pojistného.

Výroční zprávy

 

PŘECHOD NA SAMOFINANCOVÁNÍ

Po desetiletích závislosti církví na státním rozpočtu, která trvala i po změně poměrů v roce 1989, dochází již v současnosti ve financování církve k zásadní, byť postupné změně. V souvislosti s nabytím účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi přijatého v roce 2012 nastává postupné finanční osamostatnění církví a náboženských společností od státu. Stát bude vyplácet příspěvek na činnost církví pouze do roku 2030, přičemž se bude tento příspěvek každoročně snižovat o 5 procent. V roce 2015 se v případě Českobratrské církve evangelické jednalo o částku 83 milionů korun. V roce 2030 bude vyplacena poslední část příspěvku na činnost ve výši 21 milionů korun. Tento příspěvek byl dlouhodobě hlavním zdrojem financování platů farářů a z tohoto důvodu bude nutné jeho každoroční snížení nahradit z jiných zdrojů.

Postupné odpoutávání od financování státem je usnadněno tím, že souběžné bylo na základě zmíněného zákona a smlouvy mezi státem a církvemi dohodnuto finanční vyrovnání, podle něhož Českobratrská církev evangelická obdrží formou 30 ročních splátek do roku 2043 celkově částku 2,26 miliard korun. Tyto prostředky se synod rozhodl několika způsoby investovat a zhodnocovat, aby z jejich výnosů mohl být částečně kompenzován pokles a ukončení příspěvků státu na činnost církve. Církev vložila část prostředků do dvou investičních fondů spravovaných vybranými investičními společnostmi a částečně do nemovitostí prostřednictvím vlastní akciové společnosti. Část prostředků bude počínaje rokem 2017 rozdělována grantovým systémem na diakonické a rozvojové projekty církve a Diakonie ČCE.

S vděčností přijímáme příspěvky a dary na provoz církve, na opravy kostelů a far či na vzdělávací a diakonické projekty. Zároveň si uvědomujeme, že disponuje-li naše církev nemalými prostředky z finančního vyrovnání, mění to její postavení v očích veřejnosti i zahraničních partnerů a klade na církevní vedení větší odpovědnost při rozhodování o hospodaření s nimi. Vedle dlouhodobého zhodnocení finančních prostředků, z něhož by bylo možno alespoň částečně financovat mzdy kazatelů a pracovníků církve, bude třeba zajistit financování provozu a údržby majetku z vlastních zdrojů.

Před naší církví stojí celá řada výzev souvisejících s budoucím samofinancováním: předně zabránit tomu, aby hmotné starosti církve zastínily její vlastní poslání kázat dobrou zprávu; kolik kostelů a domů si může dovolit řádně spravovat; jaká bude dělba práce mezi faráři a laiky a jak zajistit jejich důstojné ohodnocení. Jak ve vztahu k zahraničním dárcům promítnout tu skutečnost, že česká společnost a s ní i její menšinová evangelická církev nepatří v Evropě natožpak ve světě k těm nejpotřebnějším. Čtvrtstoletí po získání svobody usilujeme o to, abychom byli nejenže schopni zajistit si vlastní financování, ale abychom se odpovědně podíleli - prostřednictvím Diakonie ČCE či zahraničních partnerských institucí - na pomoci těm, kteří to potřebují více než my.

 

JERONÝMOVA JEDNOTA

Jeronýmova jednota je součástí Českobratrské církve evangelické a jejím posláním je podporovat finančně obnovu a výstavbu církevních budov nebo i nákladného vybavení, jako jsou např. varhany. Vznikla v roce 1918 oddělením od podpůrného spolku Gustava Adolfa. První sbírku vykonala v roce 1919.

Shromažďuje a spravuje tyto finanční prostředky:

1. povinné sbírky vyhlášené každým rokem farním sborům:

- Sbírka darů – probíhá v jarních měsících, dosahuje výše cca 3 miliony korun a je určena na pokrytí žádostí o dary. Třetina výnosu zůstává v seniorátu, zbytek putuje na ústředí Jeronýmovy jednoty, kde je podle potřeby přerozdělen

- Hlavní dar lásky – sbírka vyhlášená na Velikonoční neděli je určena na jediný nejvýznamnější projekt. Dosahuje výše cca 800 000 korun

- Jubilejní toleranční dar – sbírka vyhlášená v říjnu ke Dni reformace slouží k posílení fondu, ze kterého se poskytují půjčky. Výnos je cca 450 000 korun

2. dary od zahraničních dárců a podpůrných organizací

3. finanční prostředky na činnosti, jejichž výši každoročně určuje synodní rada

Jeronýmova jednota jednou za rok poskytuje dary a během celého roku půjčky na naléhavé stavební projekty církevních sborů, které by samy tyto náklady nemohly unést. Také pomáhá při vyřízení dotací např. poskytnutím půjčky na předfinancování dotace. Vede evidenci nemovitého majetku sborů.

V roce 2016 se ústřední shromáždění Jeronýmovy jednoty konalo v polovině září v Krnově. Byly pokryty všechny žádosti v celkové výši 3 916 000. Shromáždění rozhodlo např. o podpoře projektů: rekonstrukce fary v Lysé nad Labem, výměna oken na faře v Mostě-Litvínově, oprava střechy kostela v Telči, přístavba ke kostelu v Hranicích nebo elektroinstalace, oprava interiéru kostela a odstranění vlhkosti na Vsetíně-Dolním sboru.

Výnos sbírky darů bývá dvakrát až třikrát nižší než by bylo potřeba pro vyhovění všem žádostem, přestože se pokryjí částečně i z jiných zdrojů a kombinací s půjčkou, musí se mnohé žádosti krátit nebo i odmítnout. Rozhodování je složité a je nezbytné při něm znát přesné informace o stavu věcí, finančních možnostech sboru, také podíl obětavosti sboru atd.

 

KULATÝ STŮL

Kulatý stůl se zhruba jednou ročně koná na ústředí Českobratrské církve evangelické, kdy do Prahy přijíždí zástupci německých a švýcarských partnerských církví a podpůrných organizací. Společné jednání zprostředkovává finanční podporu na projekty naší církve nebo některé její části (Diakonie, sbory, Jeronýmova jednota, Evangelická akademie). Projekty se týkají vzdělávání, pořádání celocírkevních akcí, stavebních nebo diakonických projektů.

V nedávné době byl díky penězům z Kulatého stolu podpořen například vznik mateřské školky Bez hranic v Chebu, kterou tam otevřela Diakonie ČCE ve spolupráci s místním sborem. Podporu získal také projekt pro vzdělávání učitelů nedělní školy S dětmi na cestě víry nebo Husovské slavnosti konané v roce 2015.

Peníze pomáhají při stavebních projektech – například na rekonstrukci sborových místností, farních bytů nebo kostelů či výstavbu bezbariérového přístupu například v areálu Tábora J. A. Komenského v Bělči nad Orlicí, kde se každý rok koná několik pobytů pro rodiny s dětmi s postižením.