CO DĚLÁME  »  Vztahy  »  Krajané

České sbory v zahraničí

Českobratrská církev evangelická udržuje úzké vztahy s českými evangelickými sbory v zahraničí, se kterými je spojena vztahem vzájemnosti (Bible, zpěvník, tradice, časopisy, kontakty). Spolupráci s nimi koordinují kontaktní osoby uvedené pod informacemi o jednotlivých sborech.

 

 

NEZÁVISLÝ EVANGELICKÝ BRATRSKÝ SBOR V BOHEMCE NA UKRAJINĚ

 

V srpnu 1905 v dolině bezejmenného přítoku řeky Čiciklea v Ananěvském újezdu Chersonské gubernie Ruského císařství (nyní Mykolajivska oblast) založili potomci pobělohorských evangelických exulantů vesnici nazvanou Bohemka. Už o rok později vznikl i reformovaný sbor, který existoval do roku 1962, kdy z nařízení sovětské vlády byl zrušen. Obnoven byl až v roce 1992 po vzniku nezávislé Ukrajiny, a to s nepřímou vazbou na Českobratrskou církev evangelickou.

V srpnu 1994 byl položen základní kámen kostela. Slavnostní předání této Betlémské kaple svému účelu se konalo 20. října 1996 za přítomnosti zástupců z Čech i Ukrajiny. Kostel slouží k bohoslužebným shromážděním, biblickým hodinám, výuce dětí – zejména o prázdninách – kterou pravidelně zajišťují studenti z Česka za přispění Centra humanitární pomoci krajanům. Slušně vybavená knihovna a malé muzeum oživilo celou budovu, která poskytuje také ubytování případných výpomocných kazatelů a návštěv.

Kontaktní osoba za ČCE: Miroslav Pfann (farář v Libiši)

 

 

NEZÁVISLÝ EVANGELICKÝ SBOR VE VESELYNIVCE NA UKRAJINĚ

 

Veselynivka je česká evangelická obec v Oděské oblasti na Ukrajině. Je jednou z posledních osad, kterou tam založili potomci pobělohorských exulantů, a to na pronajaté půdě pana Sirotinského v tehdejší Chersonské gubernii 14. února 1912. Název obce se často měnil. Prvotní název zněl Sirotinka, následovaly Čechoslavie (1923 – 1930), Chutor Čechy (1930 – 1940) znovu Sirotinka (1940 – 1950) a od roku 1950 Veselynivka. Evangelický sbor byl založen pravděpodobně roku 1923 a existoval do roku 1962, kdy jej sovětská vláda zrušila. Jako Nezávislý evangelický bratrský sbor byl příslušnými státními úřady zaregistrován v únoru 1998 a má nepřímou vazbu na Českobratrskou církev evangelickou, se kterou udržuje úzké styky.

Kontaktní osoba za ČCE: Miroslav Pfann (farář v Libiši)

 

 

REFORMOVANÁ CÍRKEV KALVÍNSKÁ V CHORVATSKU - SBOR V BJELIŠEVACI

 

Kolem roku 1880 začalo stěhování Čechů do požezské kotliny, kam odcházely celé rodiny za půdou. V Bjeliševaci na území dnešního Chorvatska se zformoval evangelický sbor. Jednalo se o evangelíky augšpurského a helvetského vyznání. Hned od počátku se shromažďovali při společných bohoslužbách v Požeze – v místnostech gymnázia. Bohoslužby byly většinou čtené, bez faráře. Později se bjeliševačtí evangelíci scházeli na různých místech, až v roce 1998 začali přemýšlet o vlastní modlitebně.Na podzim 2000 začala stavba, slavnostní otevření se konalo v roce 2003. Farář tam na bohoslužby, které se odehrávají v chorvatštině, dojíždí každou druhou neděli.

Kontaktní osoba za ČCE: Jan Krupa (farář ve Velké Lhotě)

 

 

 

ČESKÝ REFORMOVANÝ SBOR V PEREGU MARE V RUMUNSKU

 

V jihozápadní části Rumunska na bývalém území Transylvánie leží Velký Pereg – rovina „puszta“. Ve 13. století se tam rozkládala německá dědina Pergen, kterou roku 1241 zničili Tataři. Oblast byla kolonizována až v polovině 19. století. V roce 1863 se tam za půdou přestěhovalo asi 50 českých rodin, převážně z Čáslavska a Přeloučska. 

Čechy spojoval jazyk, vyznání a tradice – jako Čeští bratři se přihlásili k reformované církvi. Shromažďovali se po domech a pobožnosti konali laici. Stavba kostela a školy začala v roce 1942. Návrh zdarma vyhotovil Ing. arch. Josef Kalousek z Aradu. Škola byla dokončena již v roce 1943 a sloužila jako církevní škola i jako modlitebna. Stavba kostela byla pro nedostatek peněz přerušena a dokončena až v roce 1958. 30. října 1960 byl kostel slavnostně předán ke svému účelu. Po roce 1989 sbor obnovil kontakty s Českobratrskou církví evangelickou.

Kontaktní osoby za ČCE: Pavel Šebesta (farář v Hodoníně) a Pavel Kašpar (farář ve Znojmě).

 

 

 

REFORMOVANÝ SBOR VE VELIKOM SREDIŠTI V SRBSKU

 

Reformovaný sbor ve Velikom Središti v současné době tvoří několik rodin, které věrně drží a vyznávají evangelickou víru svých předků. Srbská reformovaná církev se po stránce duchovní o sborové společenství moc nezajímá. Přesto každou neděli se tato malá hrstka lidí schází k bohoslužbám. Historie sboru, který leží na okraji české enklávy v jižním Banátu, sahá do let 1850 - 1852, kdy tam z Klobouk u Brna odešlo 93 rodin, většinou evangelických. Stavba kostela začala brzy po jejich příchodu. Na podzim 2016 oslavili místní 150. výročí od jeho dokončení.

Kontaktní osoba za ČCE: Pavel Šebesta (farář v Hodoníně)

 

 

 

 

SBOR EVANGELICKO-REFORMOVANÝ V ZELOWĚ V POLSKU

 

Rekatolizace pronikala v 18. století až do nejodlehlejších českých vsí. Protireformační patent z 9. ledna 1726 považoval čtenáře bible za kacíře a zločince a hrozil jim krutými tresty, proto odcházeli do exilu. Pruský král Fridrich II. na přelomu let 1741 a 1742 zval české emigranty do Slezska, kde založili exulantské kolonie. Ty ale byly brzy přelidněné a půda nemohla uživit rozrůstající se rodiny. Potomek českých exulantů Alexander Petrozelín zprostředkoval exulantům ve Slezsku výhodnou koupi půdy v Zelowě.

Smlouva o koupi byla podepsána koncem roku 1802 a na jaře 1803 se tam stěhovaly první české rodiny. Zpočátku neměli v Zelowě evangelického faráře, bohoslužby vedli zvolení církevní starší. Základní kámen kostela byl položen roku 1821 a 3. 7. 1825 se konala slavnost k jeho otevření. Zelowští vždy usilovali, aby jejích farář vedl bohoslužby česky. Ne vždy se to dařilo.

V současné době je zelowský sbor součástí Polské reformované církve. Bohoslužby se konají pravidelně každou neděli. V roce 1998 bylo založeno Muzeum Zelow - Dokumentační středisko historie Českých bratří. Za pozornost stojí i činnost Zelowských zvonků – skupiny, která ovládá americké ruční zvonky a účastní se řady koncertů.

Kontaktní osoba za ČCE: Michal Kitta (farář v Hronově)