co děláme    Prohlášení    Prohlášení synodu

Prohlášení, stanoviska a vyjádření (1990–2018)

Prohlášení, stanoviska a vyjádření synodu, synodní rady a jiných orgánů Českobratrské církve evangelické. Výběr textů uspořádal a opatřil doprovodným slovem Peter Morée.

Sbírka vyjádření, prohlášení a jiných textů, kterou zde prezentujeme z pověření synodu ČCE, obsahuje dokumenty, ve kterých se synod nebo jiná součást Českobratrské církve evangelické vyjadřují k společenskému dění. Výběr textů byl proveden tak, aby se v nich odrážel vztah ČCE k společenským, politickým a sociálním otázkám v období po roce 1989.

Soustředili jsme se na synody, synodní rady a na několik poradních odborů, které zřídila synodní rada pro svou práci. Jsou to odbory, které řeší společenské, politické a sociální otázky. Dále jsme vybrali některá témata, která nebyla v gesci poradních komisí, ale tematicky do tohoto sborníku patří. Výběr také obsahuje prohlášení a poselství synodů od roku 1990.

Překotný vývoj koncem osmdesátých let a začátkem devadesátých let 20. století zastihl církev nepřipravenu. Nacházela se dlouho v ústraní a bylo jí bráněno v tom, aby vstoupila výrazněji do společnosti. Některá témata, která pak v debatách v devadesátých letech dominovala, se sice již ozývala, ale s velkou opatrností. V přípravách na synod, který se sešel v předvečer 17. listopadu 1989, se mluvilo o revizi vztahu ke státu, o změně fungování Sekretariátu pro věci církevní a o nutnosti reflektovat jednání církve a jejích představitelů v minulosti. Nikdo tehdy netušil, že během několika měsíců bude církev čelit úplně jiné politické situaci, v níž bude konfrontována pro svoji nepřipravenost.

Církev se ve svobodné společnosti musela vyrovnat s několika zásadními otázkami. Musela se vyjádřit k otázce vyrovnání s minulostí, která tehdy výrazně hýbala společností v podobě lustračního zákona a tzv. Cibulkových seznamů spolupracovníků komunistické Státní bezpečnosti. Další otázka, která se záhy vynořila, se týkala restituce zestátněného církevního majetku. Do veřejné debaty se vrátily dlouho zamlčované otázky, které souvisely s principy a fungováním demokratického státu, jako je problematika národnostních menšin a jejich ochrana (především Romů) nebo poválečné vyhnání českých Němců. Také otázka mezinárodního směřování republiky, její vstup do NATO a do EU, vyvolala v církvi potřebu se vyjádřit. V ČCE výrazně rezonovala problematika kolem Kuby v souvislosti se zákrokem vůči demokratické opozici v roce 2003. Návrat společnosti do pluralitního světa přinesl otázky kolem globalizace, také etické otázky týkající se např. homosexuality.

Materiál v této sbírce je uspořádán především tematicky a uvnitř okruhů pak vesměs chronologicky. Nejsou zde zahrnuty materiály z organizací a struktur, které fungují v prostředí ČCE, například ze Spolku evangelických kazatelů, z Evangelické teologické fakulty, z jednotlivých seniorátů či sborů, jelikož bychom překročili rámec zadání synodu. Považujeme ale za důležité, aby v další fázi tato sbírka byla z důvodu reprezentativnosti doplněna o dokumenty ze širšího evangelického prostředí. Církev není jen církevní ústředí, mnohem důležitější jsou sbory a další společenství uvnitř církve.

Peter Morée (leden 2020)

22.04.2020, 03:06