Aktuality

Výročí 400 let od bitvy na Bílé hoře (1620-2020)

Bitva na Bílé hoře definitivně potlačila povstání, při kterém se české stavy pokusily dosáhnout mimo jiné náboženské rovnoprávnosti mezi katolíky a protestanty. Místo toho přišlo období nadvlády a útlaku, pro které se v dějinách vžil termín „doba temna“. Během násilné rekatolizace odešlo do exilu až půl milionu obyvatel, včetně osobností světového významu, jako byl např. Jan Amos Komenský.

Po čtyřech stoletích nám tato připomínka nabízí možnost vypořádat se s dávnými traumaty, historickými křivdami a vzájemným rozdělením mnoha generací. Chce stavět na tom, co nás jako příslušníky různých církví spojuje, nikoli rozděluje.

A tak zatímco církve jdou po společné cestě reálné ekumenické spolupráce už dlouho, v neděli 8. listopadu 2020, přesně po čtyřech stech letech, bude na Bílé hoře odhalen smírčí kříž jako trvalé symbolické znamení odpuštění a vzájemného porozumění.

 

Audiorozvažování faráře Jiřího Tenglera – „Bílá hora – 400 let poté“

Rozvažování nad událostmi spjatými s bitvou na Bílé hoře roku 1620.
Převyprávění příběhu, drobnosti a souvislosti, otázky a úvahy, které Bílá hora ještě dnes vyvolává.

Poslechněte si zde – https://soundcloud.com/ecirkev/jiri-tengler-bila-hora-400-let-pote

 

Kříž symbolem smíření

Kříž smíření bude odhalen v Aleji exulantů na Bílé hoře. Smírčí kříže patří do české duchovní a kulturní tradice a bývaly vztyčovány na místech, kde se událo něco neblahého. Znamení v krajině jako symbol dávné křivdy a obnoveného porozumění a odpuštění.

Moderní podoba tohoto kříže, jejímž autorem je německý benediktin br. Abraham Fischer, odkazuje na hlubší duchovní význam smíření, které není jen lidským úsilím, ale i Božím dílem.

Kříž je trojitý – skládá se ze dvou ocelových křížů a jednoho titanového. Dvě zrezlé ocelové části jako by představovaly dvě znesvářené strany konfliktu, rez jako by ukazovala na tento vezdejší hříšný a konflikty naplněný svět. Modrá, titanová část, třetí kříž, který nepodléhá vlivům prostředí, jako by poukazoval k nebesům a k tomu, že skutečného smíru můžeme dosáhnout především tehdy, když si uvědomíme, že nás spojuje to, co leží mimo tento svět.

Kříž smíření má zároveň, je-li položen na zemi, podobu zátarasu, který brání v cestě. Teprve když je společným úsilím vztyčen a narovnán, stává se křížem – a to dokonce křížem, který je stejně viditelný ze všech stran a ze všech úhlů pohledu. Tento kříž je znamením smíření, v které církve doufají a které dnes, navzdory obtížné minulosti, už z velké části prakticky žijí.

 

Nešpory v přímém přenosu TV Noe

Hlavním bodem společné připomínky, kterou organizuje Ekumenická rada církví (ERC) spolu s Českou biskupskou konferencí (ČBK) mají být ekumenické nešpory na Bílé hoře přímo v den výročí, tedy v neděli 8. listopadu od 15.00 hodin.

Do jejich podoby ale výrazně promluvila mimořádná opatření spojená s pandemií nemoci COVID-19. Program musel být značně omezen a společná bohoslužba, jíž se měly účastnit stovky věřících, bude mít nakonec charakter televizního přenosu bez účasti veřejnosti. Nešpory zahrnují i kajícnou modlitbu, ve které představitelé církví vyznávají minulá zranění a prosí Boha nejen za odpuštění, ale i za naději pro společnou cestu do budoucna.

Přímý přenos zprostředkuje TV Noe v neděli 8. listopadu 2020 od 15.00 hodin.

Více informací také v tiskové zprávě ERC.

 

Modlitby za uzdravení a svíce na Bílé hoře i za okny domovů

Jelikož z důvodu protipandemických opatření není modlitba nešpor přístupná široké veřejnosti, zveme poutníky, kteří si chtějí událost připomenout, aby tak učinili individuálně (při zachování epidemiologických opatření). Mohou se od 17.00 hodin pomodlit u odhaleného Kříže smíření a následně navštívit hrob padlých v klášteře benediktinek z opatství Venio, který zůstane otevřený až do 20.00 hodin.

„V důsledku pandemie koronaviru prochází lidstvo temnou zkušeností smutku a úzkosti, strachu a nejistoty, samoty a beznaděje. Navíc se nás bolestně dotýká brutální násilí v Bělorusku a Náhorním Karabachu i nová vlna teroru ve Francii, Rakousku, Afganistánu a Etiopii.

Uprostřed těchto okolností si přejeme zakusit ‚solidaritu otřesených‘, darovat si navzájem prožitek blízkosti a sounáležitosti celé lidské rodiny. Je lepší zapálit svíčku, než proklínat tmu.

Pojďme společně v neděli 8. listopadu 2020 ve 20 hodin rozsvítit v oknech svých domovů svíci a vyjádřit tak touhu po uzdravení svých blízkých, po uzdravení vzájemných vztahů i celé planety. V tento den si připomínáme 400. výročí bitvy na Bílé hoře, která proběhla 8. listopadu 1620 a stala se na celá staletí symbolem temnoty, útlaku, netolerance a rozdělení.

K této iniciativě nás inspiruje společné prohlášení papeže Františka a velkého imáma Al-Azhar Ahmada Al-Tayyeba ‚O lidském bratrství pro světový mír a společném soužití‘ z Abú Dhabí, které v těchto týdnech František rozpracoval v encyklice Fratelli tutti.“ zvou benediktinky z opatství Venio na Bílé hoře.

 

Historické bádání jako společná cesta

Součástí výročí je i dlouhodobější aktivita ČBK a ERC, které společně sestavily odbornou komisi ke studiu konfesních dějin 17. století a souvisejících témat. Tato skupina publikuje pravidelně pracovní listy pro sbory, farnosti, školy a širokou veřejnost a pořádá odborná kolokvia. „Je to úsilí, abychom odstranili předsudky, které jsou mezi námi, a pravdivě se dotkli událostí, které nás dovedou k pravdě, neboť jsou vedeny Kristovským směrem. Jde o to, abychom si i díky výstupům z práce komise byli jako křesťané blíž,“ vysvětlil předseda Ekumenické rady církví a synodní senior ČCE Daniel Ženatý.

Pracovní listy a další výstupy Komise pro české církevní dějiny 17. století najdete na webu ERC: www.ekumenickarada.cz/17stoleti

 

Souhrnná výstava Bílá hora 1620 – Osudový mezník našich dějin je k dispozici online

Online verzi výstavy, která je od 22. října 2020 instalována na pražském Staroměstském náměstí, můžete navštívit také na adrese bilahora1620.cz. Web plný dobových souvislostí, bohatých ilustrací a tisků doplňují krátká videa popisující historický kontext.

Výstava zahrnuje informace o náboženských poměrech v Evropě od konce 16. stol., pokračuje přes pražskou defenestraci a české povstání až k samotné bitvě na Bílé hoře a jejím následkům v průběhu 17. století.

 

—-

zdroj (text i foto): Ekumenická rada církví

3. 11. 2020, 22:31