30.05.2016 16:29

ZVONY PŘIPOMNĚLY SMRT JERONÝMA PRAŽSKÉHO

  Z věže kostela Českobratrské církve evangelické v Praze u Salvátora se v pondělí 30. května ve 12:30 rozezněly zvony. Připomněly smrt Jeronýma Pražského, který zemřel před 600 lety na kostnické hranici. Zvoníci...
30.05.2016 13:51

NABÍDKA DLOUHODOBÉHO PRONÁJMU REKREAČNÍHO STŘEDISKA V HERLÍKOVICÍCH

  Českobratrská církev evangelická nabízí k dlouhodobému pronájmu objekty rekreačního střediska v Hořejších Herlíkovicích, obec Strážné, č. p. 157, 158, 160 a budovy ČOV parc. č. st. 448, okres Trutnov. Nemovitosti jsou k...
29.05.2016 15:10

ÚČASTNÍCI FESTIVALU PRO JERONÝMA PRAŽSKÉHO PODPOŘILI MLADÉ ROMY A PODEPSALI DOPIS DO KOSTNICE

  Příběh významného aktivisty českého středověku Jeronýma Pražského, který neprávem stojí ve stínu Jana Husa, si včera připomněla Českobratrská církev evangelická průvodem a festivalem na Střeleckém ostrově v Praze....
27.05.2016 22:07

FESTIVAL K POCTĚ JERONÝMA PRAŽSKÉHO - EVROPANA, VZDĚLANCE A BUŘIČE

  Příběh Jeronýma Pražského rozechvívá lidskou duši i po šesti staletích. Muž Bohem nadaný, otevřené povahy, stále na cestách, nesmírně vzdělaný, světové univerzity se o něj přetahovaly. Příběh významného...
E-církev.cz

Cílem organizovaného útoku vandalů na několika místech v Praze se o víkendu stalo i sídlo Diakonie Českobratrské církve evangelické v Belgické ulici. Vandalové se zaměřili na instituce a podniky zapojené do sítě HateFree Zone, tedy místem, kde se nesetkáme s nenávistí a násilím.

Tyto události nás velmi znepokojují. Agresivita a volání po smrti je proti duchu evangelia. Takové jednání nechceme podceňovat a přecházet lhostejností. Budeme usilovat o to, aby tyto útoky byly řádně vyšetřeny.

Jsme rádi, že církev byla, je a bude místem otevřeným pro všechny.

 

Synodní rada Českobratrské církve evangelické

26. dubna 2016

 



Členové synodní rady také dnes ráno spontánně navštívili pražské sídlo Diakonie a vlastnoručně se pustili do čištění vchodu poškozeného nedávnými útoky radikálů. Zmizely tak výhrůžné nápisy „SMRT HATEFREE“ a další projevy vandalismu. Zároveň znovu zaznělo, že se Diakonie nedá zastrašit a dál bude plnit své poslání, tedy pomáhat všem lidem bez rozdílu barvy pleti, sexuální orientace, náboženství nebo světonázoru.

Přílohy

Možnosti spolupráce při práci s uprchlíky diskutovali v úterý 1. března zástupci Českobratrské církve evangelické a německý velvyslanec Arndt Freiherr Freytag von Lorinhoven.

Nejprve synodní senior Daniel Ženatý krátce přiblížil historické pozadí i současnost církve. Následoval popis uprchlické situace v České republice. Své zkušenosti z uprchlických táborů přiblížil farář ČCE Mikuláš Vymětal a koordinátorka pro práci s uprchlíky Alena Fendrychová.

Mikuláš Vymětal navštívil loni několikrát detenční tábory v Bělé-Jezové, kam byly umístěny hlavně rodiny, a v Drahonicích, kam byli později přesunuti muži, kteří přišli do Česka sami. Z jeho zkušeností byla horší situace samotných mužů. Zpočátku byl v Drahonicích patrný strach zaměstnanců z uprchlíků – nedokázali se s nimi dorozumět žádnou řečí, měli strach z neznáma nebo z toho, že do Česka přišli teroristé. Tyto obavy ale postupně mizely. Podle Mikuláše Vymětala se v obou táborech změnily od léta podmínky k lepšímu (strava, zdravotnická péče, psychologická pomoc, dostatečná kapacita atd.)

Alena Fendrychová pracuje v Diakonii ČCE s migranty přes deset. V současné době je koordinátorkou pro pomoc uprchlíkům. V porovnání s ostatními státy je v Česku uprchlíků velmi málo. Letos má do ČR přijít několik stovek lidí v rámci relokace nebo přesunutí (už je zde například několik desítek křesťanských uprchlíků z Iráku). Alena Fendrychová jezdila mnoho let do tábora v Bělé-Jezové, kde vedla šicí dílnu. V posledních třech měsících objíždí sbory ČCE, kde se baví s lidmi o tom, kdo jsou uprchlíci, jakou roli při jejich přijetí má stát, neziskové organizace a co by mohly dělat sbory. Hledá také nějaká místa v Německu, kde by mohla zprostředkovat pomoc a načerpat zkušenosti, než přijdou uprchlíci do České republiky. V Česku je hodně dobrovolníků, kteří se chtějí zapojit.

V diskuzi se účastníci setkání shodli, že velkým tématem v Česku je přijetí muslimských uprchlíků českým obyvatelstvem, které má strach z neznámého, s muslimy se v Česku dosud mnoho lidí nesetkalo. ČCE by proto mohla čerpat z německých zkušeností a vzájemně se inspirovat při tvorbě informačních materiálů nebo při komunikaci s ministerstvem vnitra.

 

foto: D. Ženatá

 

 

Lidem prchajícím před násilím a válkou je třeba pomáhat. Z toho vycházíme a to považujeme jako křesťané za podstatné. „Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne.“ (Mt 25, 35)

Je dobré si přitom uvědomit toto: drtivá většina migrantů se naší zemi vyhýbá. S přímými dopady uprchlické krize se nyní potýkají okolní země – nikoliv však Česká republika. Není proto kupříkladu zatím nutné vyhlašovat velkou materiální sbírku. Stále důležitější jsou ale finance pro aktivity v zahraničí, kde se v uprchlických táborech nacházejí statisíce lidí. Sbírky na jejich podporu vyhlásilo Středisko humanitární a rozvojové spolupráce Diakonie ČCE (spolu.diakonie.cz/uprchlici).

 

Chci pomoci uprchlíkům

 

Naše pomoc aktuálně míří i k uprchlíkům zadrženým v České republice v takzvaných detenčních zařízeních, např. v Bělé pod Bezdězem. Podmínky pobytu tam nejsou jednoduché. Pomoc těmto zadrženým organizuje farář naší církve pro menšiny Mikuláš Vymětal (mikulas.vymetal@seznam.cz, mobil: 731 473 457).

Ze všeho nejdůležitější je ale důkladná příprava na budoucí integraci 1500 až 4000 azylantů, které náš stát přijme. Zásadní bude především pomoc ve městech a obcích, kde najdou nový domov. Právě v tom shledáváme velkou výzvu pro sbory naší církve.

Nově příchozí budou potřebovat trpělivé a spolehlivé průvodce, kteří jim pomohou v zorientování se a v přijetí psaných i nepsaných pravidel naší společnosti – od fungování úřadů až po neformální zvyklosti. Budou také potřebovat „nové sousedy“, kteří jim nahradí zpřetrhané sociální vazby.

Pomoc v integraci lidem, kteří nedobrovolně opustili své původní domovy a často zažili i velké utrpení, je přitom náročná. Jednotlivci ji těžko zvládnou. Je potřeba, aby se zapojily celé komunity, jako jsou například právě církevní sbory. Je např. možné, aby sbor či jednotliví členové sborů pronajali uprchlíkům volný byt. Pokaždé však bude důležitá spolupráce s ostatními: ať již ministerstvem vnitra či jinými organizacemi, které se budou na integraci příchozích podílet.

Čím dříve se přitom sbory na pomoc s integrací azylantů připraví, tím lépe. S žádostí o pomoc v této věci se můžete obrátit na paní Alenu Fendrychovou ze Střediska celostátních programů a služeb Diakonie ČCE (fendrychova@diakonie.cz, mobil: 739 244 668).

 

 

Petr Haška, ředitel Diakonie ČCE

Joel Ruml, synodní senior ČCE

Lia Valková, synodní kurátorka ČCE

 

Přílohy

Řídící výbor Ekumenické rady církví v ČR (ERC), tvořený přítomnými představiteli členských církví, při svém výjezdním zasedání přijal následující usnesení k uprchlické krizi:

- s vděčností konstatujeme, že pomoc ze strany členských církví již probíhá a má různou podobu: modlitební, finanční, osvětovou a poradenskou; promítá se již do dalších praktických důsledků a nabídek;

- vážíme si všech, kdo již finančně přispěli do sbírek pro zmírnění utrpení lidí v místě (Libanon, Sýrie, Irák, Turecko, Ukrajina);

- vyslechli jsme informace o jednání pracovní skupiny MV ČR se zástupci měst a obcí, České biskupské konference a ERC a podporujeme své zástupce v aktivním navazování na kroky státu;

- nepřehlížíme napětí a obavy ve společnosti i církvích, navzdory tomu považujeme konkrétní pomoc lidem v nouzi za projev následování Krista;

- vzali jsme na vědomí jednání s diakonickými a charitativními organizacemi, s n. f. Generace 21 a dalšími, vážíme si jejich konstruktivního přístupu, stejně jako praktických nabídek ubytování a další podpory ze strany církví a jejích členů;

- podporujeme účinný přístup státu a společnosti k řešení této krize a jsme otevřeni spolupráci, která je jedinou možnou cestou ke zvládnutí tohoto civilizačního a humanitárního problému.

 

Řídící výbor ERC si uvědomuje vážnost situace a vnímá současnou krizi jako výzvu křesťanům prakticky osvědčit víru, naději a lásku.

 

Daniel Fajfr, předseda Ekumenické rady církví, předseda Rady Církve bratrské

Dušan Hejbal, 2. místopředseda Ekumenické rady církví, biskup Starokatolické církve

Tomáš Butta, patriarcha Církve československé husitské

Jan Klas, biskup Jednoty bratrské

Jan Waclawek, biskup Slezské církve evangelické a.v.

Marian Čop, superintendent Evangelické církve a.v.

Milan Kern, předseda Výkonného výboru Bratrské jednoty baptistů

Martin Moldan, biskup Apoštolské církve

Marek Prosner, pastýř Církve Křesťanská společenství

Joel Ruml, 1. místopředseda Ekumenické rady církví, synodní senior Českobratrské církve evangelické

 

Konferenční centrum Immanuel
Dlouhý u Ždírce n. Doubravou
15.září 2015

Patříme k lidem, kteří věří v Boha, pokoušejí se následovat Krista Ježíše. Považujeme úctu k člověku, solidaritu a pomoc bližnímu za podstatné hodnoty života i soužití mezi lidmi. Do okruhu víry v Boha patří také pomoc lidem prchajícím před násilím a válkou, kteří v současné době přicházejí do Evropy.

Naši politici prokázali v této věci minimální odvahu. Proto není divu, že nedokáží čelit populistům, kteří podněcují masovou paniku mezi lidmi, a vnášejí do společnosti nesnášenlivost a nacionalismus, které snadno podnítí násilné chování. Výsledkem je i to, že již téměř 60% obyvatel ČR odmítá uprchlíky přijmout.

České republice chybí politické morální autority, které by dokázaly lidem říct, že je třeba uprchlíkům pomáhat. To je to první, z čeho je třeba vycházet a co jako křesťané považujeme za podstatné. Když se někdo dostane do těžkostí, je potřebné hledat cesty, jak mu pomoci a ne v první řadě vymýšlet, jak se takovým lidem vyhnout, jak je nepřijmout, zbavit se jich, vyhnat je ze země.

Českobratrská církev evangelická (ČCE) má celou řadu lidí, kteří jsou ochotni v této věci pomáhat. Očekáváme však od státu, že připraví právní rámec, ve kterém by se tato pomoc mohla uskutečňovat. Žádáme proto představitele státu, aby tímto směrem urychleně jednali, a nestrašili lidi. Tak pomohou nejen uprchlíkům, ale i sami sobě. Zároveň se obracíme na sbory ČCE, aby hledaly možnosti, jak poskytovat následnou pomoc k začlenění všech, kdo chtějí s námi žít. Ostatně některé sbory církve takovou pomoc již dříve zahájily. Jsme jim za to vděčni.

 

INFO
Vaše zboží bylo vloženo do košíku.

zavřít