ČEMU VĚŘÍME / Večeře Páně

Svátost večeře Páně je společně se zvěstováním Božího slova hlavní součástí křesťanské bohoslužby. Slavíme při ní společenství se vzkříšeným Kristem, vzdáváme Bohu díky za jeho dílo v dějinách (eucharistie), připomínáme si Ježíšovo učení, utrpení a vzkříšení (památka Páně) a radujeme se ze společenství kolem Božího stolu v tomto čase i v čase budoucím.

Předobrazem večeře Páně je stolování s hříšníky, jimž Ježíš za svého veřejného působení dosvědčoval Boží vládu na zemi, a večeře, ke které se sešel se svými učedníky v předvečer své smrti. Přijímáním sousta chleba a doušku vína jsou účastníci večeři Páně ujišťováni o svém podílu na životadárné moci Boží lásky projevené v Kristově smrti a vzkříšení. K večeři Páně jsou v evangelické církvi zváni všichni křesťané. Děti se jí účastní různou formou, chléb i víno přijímají obvykle až po konfirmaci, tj. přibližně od 13 let. Slavnost Kristovy večeře v našich sborech nám potvrzuje smíření s Bohem a vede nás k odpuštění těm, kdo se provinili vůči nám.

Večeři Páně slavíme o svátcích a nedělích, vždy podle zvyklostí místního sboru. Kromě sborových bohoslužeb vysluhujeme tuto svátost příležitostně také v menších kroužcích, kupříkladu u lůžka nemocných.
Součástí husitského reformního hnutí v 15. století bylo také úsilí o nápravu pojetí večeře Páně. Husité si do znaku dali kalich, aby ukázali, že všichni věřící jsou si rovni v přístupu ke Kristu a mohou přijímat „pod obojí způsobou“ chleba a vína, což byl způsob v té době vyhrazený pouze kněžím. ČCE se hlásí k tomuto odkazu, a proto používá kalich jako svůj symbol.

Agenda Českobratrské církve evangelické >>>