01.09.2015 08:46

VĚŘÍCÍ VYRAZÍ DO KOSTELA NA KOLE

  Ze sklepa vytáhnout kolo, nasadit přilbu a vyrazit do kostela. Tak bude vypadat ráno mnoha věřících lidí v neděli 20. září (pro některé už v sobotu 19. září) v celé republice. Zapojí se tak do ekumenické akce Do...
28.08.2015 11:04

DEN, KDY PŮJDU A POMODLÍM SE V PŘÍRODĚ

  Na 1. září připadá Světový den modliteb za péči o stvoření, nedávno jej vyhlásil papež František. Vyzývá proto lidi na celém světě, aby se zapojili do aktivity „Den, kdy půjdu a pomodlím se v přírodě“. Tento...
27.08.2015 17:09

DOMOV HARMONIE SE PO ROCE SE OPĚT OTEVÍRÁ KLIENTŮM DIAKONIE

  V pondělí 24. srpna Diakonie Vsetín slavnostně otevřela zrekonstruovaný domov pro seniory na sídlišti Ohrada. Při této příležitosti se sešla řada významných hostů a na dvě stovky návštěvníků, kteří měli možnost...
26.08.2015 14:03

ZASEDÁNÍ SYNODNÍ RADY ČESKOBRATRSKÉ CÍRKVE EVANGELICKÉ

  V úterý 25. srpna 2015 se ke svému zasedání sešla synodní rada Českobratrské církve evangelické. Připravený program zasedání měl přes 25 bodů z různých oblastí správy církve, které má synodní rada ve svém...
E-církev.cz

V obecné mluvě takto označujeme určité přesvědčení, které v danou chvíli nelze opřít o skutečnosti bezprostředně zřejmé nebo ověřitelné. Bez víry se v životě neobejdeme: otázkou není, zda věřit, nýbrž spíše komu nebo čemu věřit.

Je chyba, když víru chápeme jako projev iracionality a stavíme ji do protikladu k rozumovému (racionálnímu) poznání a vědění. Rozumné není výhradně to, co je hned ověřitelné. Nelze také mluvit o bezdůvodnosti víry. K víře obvykle máme nějaké důvody, o kterých lze kriticky uvažovat.
Důvodem k víře (důvěře) nějakému člověku může být naše předchozí zkušenost s ním, nebo svědectví jiných lidí. Víra se úzce pojí s přátelstvím a láskou – jako jejich předpoklad (sotva lze milovat někoho, komu nevěříme) i důsledek (láska či přátelský vztah vytváří prostředí důvěry). Správnost víry si můžeme ověřit až v budoucnosti – bližší či vzdálenější.

Důvody k víře ovšem mohou být také pochybné. Tam, kde člověk něčemu (nebo někomu) věří jen proto, že sám chce, z nějaké vlastní náchylnosti, nebo také ze strachu, je pak výstižnější mluvit o pověře. Víru, resp. důvody k víře je dobré konfrontovat s kritickým myšlením. S vědomím, že pochybnosti patří k víře.

Křesťané věří v Boha. Víra je v křesťanské tradici základní podobou vztahu k Bohu, kterého nelze v přítomné chvíli nijak nezávisle zachytit či dokázat, který však svým jednáním a prostřednictvím svědectví o něm víru probouzí.
Boha, v něhož věří, poznávají křesťané v příbězích Izraele a v příběhu Ježíše z Nazareta. Pokladnicí těchto příběhů je Bible, Písmo Starého a Nového zákona.

Základem křesťanské víry je přesvědčení, že Ježíšův příběh neskončil jeho popravou na kříži, nýbrž vyvrcholil vzkříšením, jímž se Bůh k Ježíšovi a jeho cestě přiznal a projevil svoji moc. Ta překonává smrt a spolu s ní i lidskou vinu, nespravedlivou Ježíšovou smrtí odhalenou. Tato víra vyrostla z prožitku nového setkání se vzkříšeným Ježíšem brzy po jeho ukřižování a v dějinách se osvědčila v existenci společenství – církve.

Křesťanská víra je živým vztahem k Bohu. Není pouhým přesvědčením o Boží existenci. Z tohoto vztahu pak vyplývá pohled na svět, který je chápán jako Bohem stvořený a jeho dobrou vůlí opatrovaný. Vyplývá z něj i určitá mravní orientace v životě.

O víře v křesťanském pojetí lze tedy mluvit ve dvou odstínech: jednak - komu křesťané věří, a pak - čemu křesťané věří. Víra se tak stává vztahem existenciální důvěry a poslušnosti vůči Bohu, a obsahuje také výpověď o Bohu, o světě a o lidech.
Tento obsah víry je zachycen ve stručnějších i rozsáhlejších vyznáních či konfesích.

Přílohy

INFO
Vaše zboží bylo vloženo do košíku.

zavřít