Přehled zpráv

Nadace Bavorských památníků a Památník ve Flossenbürgu uspořádaly v pátek 15. července 2011 vernisáž výstavy "In uns der Ort". Při zahájení výstavy promluvil velvyslanec USA Philip D. Murphy, Dr. Jack Terry, mluvčí bývalých vězňů a český spisovatel Pavel Kohout. Výstava fotografií Renate Niebler a Beatrice Apel potrvá až do 2. listopadu tohoto roku.

Na vernisáž navázal nedělní slavnostní pamětní akt u příležitosti setkání bývalých vězňů koncentračního tábora ve Flossenbürgu, jehož se zúčastnili zástupci památníku a bývalí vězňové a byly položeny pamětní věnce na Náměstí národů.

Na pamětní akt byli pozváni i zástupci Českobratrské církve evangelické. Synodní rada delegovala faráře Českobratrské církve evangelické v Mariánských lázních Daniela Matouše. „Jsem velmi ráda, že se zástupce Vaší církev zúčastní oslav a otevření naší výstavy,“ řekla Kathrin Helldorfer z flossenbürgského památníku.

V neděli 17. července 2011 se v rekreačním středisku Českobratrské církve evangelické v Chotěboři uskutečnily oslavy 40. výročí od založení tohoto střediska. Oslavy byly zahájeny bohoslužbami, při nichž kázal synodní senior Českobratrské církve evangelické Joel Ruml. Oslav se zúčastnila rovněž synodní kurátorka Českobratrské církve evangelické Lia Valková.

„Ve 14:00 hodin začne vzpomínkové shromáždění, na kterém si připomeneme v několika příspěvcích uplynulá léta. Při této příležitosti zahraje a zazpívá sbor CHOREA (Chotěbořský rekreační ansambl) složený převážně z účastníků rekreačního pobytu právě probíhajícího hudebního běhu. Uveden zde také bude Sborník vzpomínek na uplynulých 40 let, který sestavil br. farář Jaroslav Vetter,“ upřesňil před zahájením oslav program Petr Černý, správce střediska.

Evangelické středisko bylo slavnostně otevřeno v létě roku 1971. Zpočátku sloužilo pro letní rekreaci a vzdělávání dětí z rodin ze sborů Českobratrské církve evangelické. Po zásahu ideologických pracovníků komunistického totalitního režimu začalo sloužit a také dodnes slouží pro prázdninové pobyty rodin s dětmi ze sborů Českobratrské církve evangelické. Mimo prázdniny slouží také pro rekreační pobyty starších členů církve. Evangelické středisko leží v chráněné krajinné oblasti v krásném prostředí údolí řeky Doubravy v podhůří Železných hor.

MAPA >>>

Každoročně jsou zvány děti krajanů z českých vesnic na Ukrajině na letní tábor do rekreačního střediska Českobratrské církve evangelické v Bělči nad Orlicí. Střídavě přijíždějí děti z Bohemky (letos dokonce s jedním chlapcem z nové kazatelské stanice v Pervomajsku) a Veselinivky.

Tábory organizuje oddělení výchovy a vzdělávání Ústřední církevní kanceláře ČCE spolu s celocírkevním kazatelem pro české sbory ve východní Evropě Petrem Brodským.

„Dle prvních reakcí dětí se mně zdá, že tábor to byl povedený. Pozval jsem děti k malému posezení do Ústřední církevní kanceláře, kde by je zaměstnanci a členové synodní rady mohli pozdravit. Vždy je pro děti zážitkem, setkat se s představiteli církve,“ říká Petr Brodský.

V pondělí 11. července se jedenáct dětí vracejících se z tábora setkalo se synodním seniorem Joelem Rumlem a synodní kurátorkou Liou Valkovou. „Tak co děcka, už se těšíte domů?“ byla první otázka synodního seniora. Odpověď zněla: „Ani ne. Rádi bychom naše viděli, to ano, ale pak jeli raději ještě jednou na tábor.“ Deset nevšedních dnů v Bělči začalo vyloděním na novém kontinentě. Děti se připlavily skutečně i s kufry loďkami přes rybník do tábora. Pak už, rozděleny do družinek mezi své české vrstevníky, nasávaly atmosféru, plnily úkoly, zpívaly, hrály, sportovaly a pilovaly češtinu. Průvodkyní jim byla Ola Sverdlová, které patří velký dík za doprovod a dohled.

Před cestou do tisíc osm set kilometrů vzdáleného domova strávily děti dva dny v Praze, aby si ji mohly prohlédnout a přidat ke vzpomínkám z tábora ještě další na hlavní město jejich vzdálené vlasti.

Letošní pobyt dětí krajanů v Česku a jízdenky pro celou skupinu byly pořízeny z celocírkevní sbírky. Děkujeme všem, kdo přispěli a umožnili dětem zážitky, které si ponesou do dalšího života.

text: D. Ženatá/E-církev.cz
foto: D. Ženatá

V rámci Mezinárodního filmového festivalu (MFF) v Karlových Varech zasedala i letos ekumenická porota pod záštitou mezinárodních křesťanských organizací (např. evangelická organizace Interfilm), která udílí cenu ekumenické poroty pro filmy s náboženskou tematikou nebo pro filmy se zásadním morálním nebo duchovním poselstvím a obsahem.

Ekumenická porota pořádala také recepci, při které porotce oslovila i umělecká poradkyně MFF Eva Zaoralová a představitelé církví, mezi nimi i synodní senior Českobratrské církve evangelické Joel Ruml.

Letos poprvé byla uspořádána i panelová diskuze s názvem Spiritualita a film. Panelisté se dotkli historie a funkce ekumenických porot na filmových festivalech, duchovního vnímání filmu či možnosti pojmout film jako nástroj spirituálního i obecně individuálního rozvoje člověka.

Pozvaní hosté také diskutovali o vybraných filmech uvedených na 46. MFF Karlovy Vary. Panelu se zúčastnili Jaromír Blažejovský (Česká republika), Reinhold Zwick (Německo), Waltraud Verlaguet (Francie), Jes Nysten (Dánsko) a další odborníci na dané téma.

Českobratrská církev evangelická se finančně podílela na realizaci recepce ekumenické filmové poroty i panelové diskuze o spiritualitě a filmu.

foto: I, Becherka

V Řeckých Athénách se na přelomu června a července uskutečnily XIII. Světové letní speciální olympijské hry. Tohoto mezinárodního klání, které je světově největší organizovanou sportovní akcí pro lidi s mentálním postižením, se zúčastnila i česká výprava. V nejrůznějších disciplínách se 46 českých reprezentantů utkalo se 7000 sportovci s postižením ze 171 zemí.

„Na speciální olympiádě soutěží sportovci s různými stupni mentálního postižení, ale prožitek z vítězství mají úplně stejný, jako všichni ostatní olympionici,“ říká Jiří Cupák, člen výpravy a ředitel střediska Diakonie Českobratrské církve evangelické ve Vrchlabí.

V průběhu her vybojoval český tým více než 15 medailí. Jednou z oceněných byla i závodnice v bocce Petra Červenková z Diakonie ČCE - střediska Světlo ve Vrchlabí. Na Světové hry se kvalifikovala loňským vítězstvím v Národních hrách speciální olympiády v Praze. V Athénách získala v barvách české reprezentace stříbrnou medaili ve sportu zvaném bocca. Ten je pravidly přizpůsobený lidem se středně těžkým mentálním nebo tělesným postižením, kteří při sportování používají speciální pomůcky a v případě těžšího postižení spolupracují s asistenty. Sportovní disciplína bocca je podobná hře pétanque.

„Pro českou výpravu byly hry ze začátku náročné, na stadion jsme nastupovali mezi posledními. Céčko je totiž na konci řecké abecedy. Za to jsme získali výhodu sezení v první řadě,“ popisuje dále zážitky z olympijského bojiště Jiří Cupák.

Výroční setkání Gustav-Adolfského díla (Gustav-Adolf-Werk) Württemberské zemské církve se konalo od 1. do 3. července 2011 v malebném městě Künzelsau v oblasti Hohenlohe, která svými širokými obzory a zemědělským charakterem dokreslovala motto setkání: „Věřit v širém prostoru“. Mezi četnými zahraničními hosty nechyběla ani česká delegace z Českobratrské církve evangelické (ČCE) ve složení: Gerhard Frey-Reininghaus, tajemník pro ekumenu a zahraniční vztahy Ústřední církevní kanceláře ČCE, Daniel Ženatý, člen synodní rady ČCE a Daniela Ženatá, šéfredaktorka evangelického časopisu Český bratr.

„V pátek v podvečer jsme byli přijati starostou města, přivítání všech zahraničních delegací podtrhla brazilská hudební mládežnická skupina Anima. Následovaly slavnostní bohoslužby s večeří Páně ve zcela zaplněném kostele Johanneskirche a po nich večer setkání na přilehlém prostranství s bohatým občerstvením místními specialitami. V německém prostředí bývá církevní hudba na vysoké úrovni, což se opět potvrdilo. Varhanní doprovod, spojené pěvecké sbory z celého seniorátu a sbor pozounérů navozovaly slavnostní atmosféru a při společném zpěvu pětisethlavého shromáždění běhal mráz po zádech. Pohodu večera při povídání mezi stánky s občerstvením ukončila vydatná dešťová přeháňka,“ popisuje první den setkání Daniela Ženatá.

Sobotní dopoledne patřilo čtyřem diskusním fórům s různými tématy a na různých místech. Gerhard Frey-Reininghaus a Daniela Ženatá se zúčastnili panelové diskuse zabývající se problematikou pečovatelek o seniory v německých rodinách, které přicházejí ze zemí střední a východní Evropy. Aspektů jejich práce je několik: tyto nelegální či pololegální pracovnice berou práci Diakonii a legálním pracovníkům v pečovatelských službách. Jsou ochotné pracovat za mnohem méně peněz a pečovat o svěřenou osobu 24 hodin denně. Doma nechávají často děti, rodiny trpí jejich nepřítomností, někdy se rodina i rozpadne.

Německá Diakonie vidí v této situaci mnoho problémů a pokouší se je řešit. Ze strany polského a slovenského diskutujícího zazněl jiný aspekt: ženy odcházející jako pečovatelky k německým seniorům jsou často ženy nad padesát let, které mají již děti velké, často studující, a potřebují je finančně podpořit. Ve své vlasti práci nemohou najít, a tak rády volí tuto možnost slušného výdělku.

„Náš příspěvek k debatě, konzultovaný dopředu s pracovníky Diakonie, vyjadřoval méně vyhraněný postoj k tématu. České pečovatelky neodcházejí houfně do Německa, spíše víme jen o jednotlivých případech v příhraničí. Službou, kterou naše Diakonie poskytuje a souvisí s podobnými problémy u nás, je pomoc v obtížných životních situacích. Lidé přicházející do České republiky ze zemí bývalého Sovětského svazu i odjinud jsou často zaměstnáváni přes podivné pracovní agentury a různým způsobem vykořisťováni či obchodováni. Lidé v krizových situacích pak vyhledávají pomoc nebo jsou vyhledáváni pracovníky Diakonie. Diskusní fórum přineslo pohledy z různých stran a obohatilo doufám i posluchače, kteří se zapojovali do debaty,“ upřesňuje D. Ženatá a pokračuje:

„Z nabídky odpoledních programů jsme si vybrali návštěvu vinného sklepa a zpracovatelského závodu Kochertal Kellerei – místního družstva, které vyrábí vynikající víno z vinohradů rozprostřených na svazích údolí řeky Kocher, protékající krajem. Večer jsme byli pozváni do hradu a zámku Stetten, tyčícího se vysoko nad údolím řeky Kocher. Mohli jsme si prohlédnout zámeckou knihovnu a byli přivítáni pánem von Stetten, který je již 30. generací jedné rodiny na tomto panství.“

Nynější majitel zde vybudoval několik objektů bydlení pro seniory se vším zázemím, navíc v nádherném parku. Mnozí z obyvatel se účastnili také společného večera, kde kromě sboru pozounérů ze srbské Vojvodiny a hosta z Uruguaje měla prostor i delegace z Českobratrské církve evangelické. Gerhard Frey-Reininghaus představil Českobratrskou církev evangelickou od kořenů po současnost a doprovodil výklad promítnutím prezentace.

„V neděli jsme se účastnili bohoslužeb dle tradice GAW v různých sborech v okolí místa setkání. Gerhard Frey-Reininghaus měl bohoslužby ve Weißbachu, kde vyrůstal a byl konfirmován, Daniel Ženatý kázal v Oberbrüden,“ popisuje závěr jednání šéfredaktorka Českého bratra.

FOTOGRAFIE >>>

9. a 10. července 2011 zavítal do Prahy v rámci svého evropského turné Bach Ensemble, smíšený komunitní sbor s Floridy, s repertoárem duchovní hudby, žalmů a spirituálů. V sobotou 9. července vystoupil Bach Ensemble ve sboru Českobratrské církve evangelické v Praze – Braníku (Modřanská 118, Praha 4) a v neděli 10. července ve sboru Českobratrské církve evangelické u Salvátora (Salvátorská 1, Praha 1).

„Tento sbor je jedna velká rodina, jde napříč denominacemi, což je v USA malý zázrak. I z tohoto důvodu chceme pojmout jejich dva koncerty v Praze jako ekumenické akce. Vstupné bude dobrovolné a půjde samozřejmě na dobročinné účely," upřesňují návštěvu sboru organizátoři obou koncertů Tomáš Růžička a Matěj Opočenský.

V neděli 17. července 2011 se v rekreačním středisku Českobratrské církve evangelické v Chotěboři uskuteční oslavy 40. výročí od založení tohoto střediska. Oslavy budou zahájeny bohoslužbami, které začnou v 9:30 hodin a při nichž bude kázat synodní senior Českobratrské církve evangelické Joel Ruml. Oslav se zúčastní rovněž synodní kurátorka Českobratrské církve evangelické Lia Valková.

„Ve 14:00 hodin začne vzpomínkové shromáždění, na kterém si připomeneme v několika příspěvcích uplynulá léta. Při této příležitosti zahraje a zazpívá sbor CHOREA (Chotěbořský rekreační ansambl) složený převážně z účastníků rekreačního pobytu právě probíhajícího hudebního běhu. Uveden zde také bude Sborník vzpomínek na uplynulých 40 let, který sestavil br. farář Jaroslav Vetter,“ upřesňuje program Petr Černý, správce střediska.

Evangelické středisko bylo slavnostně otevřeno v létě roku 1971. Zpočátku sloužilo pro letní rekreaci a vzdělávání dětí z rodin ze sborů Českobratrské církve evangelické. Po zásahu ideologických pracovníků komunistického totalitního režimu začalo sloužit a také slouží dodnes pro prázdninové pobyty rodin s dětmi ze sborů Českobratrské církve evangelické. Mimo prázdniny slouží také pro rekreační pobyty starších členů církve. Evangelické středisko leží v chráněné krajinné oblasti v krásném prostředí údolí řeky Doubravy v podhůří Železných hor.

„Pokud se hodláte oslav účastnit a budete-li chtít ve středisku poobědvat, pak se přihlaste na e-mailové adrese chotebor@e-cirkev.cz,“ doplňuje P. Černý. Cena oběda je 70,- Kč.

MAPA A KONTAKT >>>

V úterý 28. června 2011 se ke svému pravidelnému zasedání sešla synodní rada Českobratrské církve evangelické. V připraveném programu zasedání bylo přes 50 bodů z jednotlivých oblastí správy církve, které má synodní rada ve svém referátu: Sbory a pracovníci, Vikariát, Správa církve, Zahraniční sbory, Hospodářské věci, Rekreační střediska, Ekumenické vztahy, Evangelická akademie, Stát a církev a Různé. V rámci zasedání jednala synodní rada také s předsednictvem synodu a hlavní kaplankou vězeňské duchovenské služby v České republice.

Podrobný výstup ze zasedání v bodech, které je možné zveřejnit, bude k dispozici po schválení zápisu ze zasedání v rubrice Vedení církve/Synodní rada/Zasedání. Příští pravidelné zasedání synodní rady proběhne v úterý 19. července 2011.

V pondělí 27. června se v budově České biskupské konference v pražských Dejvicích uskutečnila tisková konference při příležitosti ustavení obnovené ekumenické komise pro Husovo jubileum v roce 2015. Konference se účastnili T. Halík a F. Radkovský za katolickou stranu, J. Ruml za Českobratrskou církev evangelickou a jako zástupce Ekumenické rady církví, J. Lášek z Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy a T. Butta z Československé církve husitské. Komise pracuje pod záštitou České biskupské konference a Ekumenické rady církví v České republice a ve spolupráci s českou akademickou obcí.

Na úvod promluvil T. Halík, který mimo jiné řekl: „Blíží se kulaté výročí upálení mistra Jana Husa, významné, ba můžeme říci klíčové postavy našich duchovních dějin. A my bychom se chtěli na toto výročí dobře připravit.“ Ve své úvodní řeči krátce popsal historii diskuzí o Husovi v katolické církvi, která začala již v 19. století a představil současnou komisi jako snahu o pokračování a prohlubování tohoto tématu.

„Proto byla ustavena tato ekumenická komise. Postava Jana Husa může dnes církevní tradice spojovat. Zatímco dříve rozdělovala, dnes může být mostem. Víme, že Husa nemůže monopolizovat žádná ze zdejších církevních tradic. Patří svým způsobem nám všem,“ řekl Halík a dodal: „Hus není pouze českým jevem, je osobností obrovského významu, je osobností, která se dotýká různých konfesionálních tradic, jak katolické, tak reformační. Není postavou jenom své doby, ale má co říci i naší době.“

T. Halík také řekl, že komisi nepůjde o badatelskou a ediční práci, kterým by se měly věnovat instituce, s nimiž chce být komise ve stálém kontaktu, jako například univerzita nebo akademie věd. Komise se bude především snažit o prezentaci Husovy osobnosti v českém národním povědomí a to skrze důkladnou medializaci tohoto tématu.

„Hus se v průběhu staletí stal jakýmsi projekčním plátnem, na nějž si různé zájmové skupiny a ideologické proudy promítaly svoje vlastní ideály. Takže tady máme nacionalistického Husa s výrazným protiněmeckým zaměřením, také marxisté a komunisté si přivlastňovali Husa především jako sociálního reformátora. My bychom chtěli trochu osvobodit Husovu postavu z klišé, z těch ideologických přemaleb. Ukázat, čím je významný pro nás. V dosavadních rozhovorech, které jsme konali, jsme si uvědomili, že je třeba Husa zdůraznit právě jako postavu nábožensko-mravní. To je ten podstatný aspekt jeho osobnosti, který byl do značné míry překryt těmi ideologickými přemalbami.“

F. Radkovský představil připravované webové stránky www.jan-hus.eu, které zatím nejsou v provozu, ale v budoucnu se na nich budou objevovat výstupy z práce komise i přehled prací institucí, s nimiž bude komise spolupracovat. „Dnes už máme mnohem více mediálních prostředků než dříve,“ řekl Radkovský. Na webu by se měla objevit také publikace, který vyšla jako výstup z konference na univerzitě v Lateránu s názvem „Hus ve Vatikánu“.

„Domluvili jsme se na tom, že by stálo za to na české půdě pokračovat s prací, dědictvím, osobou, Husovskou legendou. Domluvili jsme se na tom, že bychom sezvali zástupce fakulty, historiky, teology a zástupce církví a na tomto místě jsme se od února sešli již třikrát a vytvářeli jsme program komise. Tato tisková konference se blíží co nejvíce letošnímu výročí mistra Jana Husa, proto abychom tyto dvě události spojili a teď, v tento čas, nahlásili: komise začíná pracovat,“ řekl synodní senior Českobratrské církve evangelické a předseda Ekumenické rady církví v ČR J. Ruml.

„Debata v komisi se pohybuje na rovině teologické a historické. Každá osobnost, nejen Hus, po sobě zanechává druhý život, jistou legendárnost vyvolává to, jak ti, kdo s ní souhlasili i ti, kdo s ní nesouhlasili, pracují s jejím odkazem. Hus má výhodu, že po sobě zanechal spoustu materiálu: dopisů, kázání, řečí i spisů. A to jsou věci, ke kterým stojí za to se stále vracet a tam hledat co je základem jeho osobnosti, co bylo základem jeho přesvědčení,“ doplnil Ruml.

O historii studia Husova fenoménu promluvil děkan Husitské teologické fakulty J. Lášek a o spojení Československé církve husitské, památných místech spojovaných s Husem a ekumenickém rozměru současné diskuze o Husovi promluvil T. Butta, patriarcha Církve československé husitské.