Duchovní inspirace

Čtvrtek 1. července

Jedním z činitelů podílejících se na mizení Boha bylo, že lidé před dvěma tisíci lety přestali vyslovovat Boží jméno. Je paradoxní, že počínajíce biblickými badateli jsme začali důvěrné pojmenování našeho Boha opět používat, a to hlavně v devatenáctém století a později, tedy právě v době veřejně hlásané nepřítomnosti Boha. Doufejme, že je neužíváme nadarmo, ale že se postupně blížíme entitě, kterou toto jméno označuje. Jméno Jahve pravděpodobně znamená „ten, který způsobuje bytí“. A to, co způsobuje bytí, právě hledáme. Právě to jsme hledali po celou dobu. Možná jsme velmi blízko. Existuje jistá pravděpodobnost, že jakožto část vědomé hmoty vesmíru jsme k obrazu Božímu stvořeni více, než jsme se domnívali. Pravděpodobnost, že vesmír je skrytou „tváří Boží“.

Richard Elliott Friedman: Mizení Boha, Argo, Praha, 1999, s. 297