Duchovní inspirace

Pátek 25. června

Vy však, křesťané, … slyšíte-li dosud zaznívat slova svého Vůdce: Pojďte ke mně všichni, kteří pracujete a obtíženi jste a já vám odpočinutí dám (Mt 11,28), odpovězte jednomyslně: Hle, přicházíme. Pohleď na nás, přijmi nás, dodej nám sil! Pomoz pracujícím, polehči obtíženým, občerstvuj unavené! Přiveď nás od srázů světa k jeho základu, kde by nepřítel nenalezl, odkud by nás mohl srazit, ale kde by nás tvoje milost mohla pozvednout, kdyby se líbilo tvé dobrotě. … Nám je, Pane, v našich trvalých labyrintech zapotřebí stálého vůdce; když trvale valíme kameny, stálého pomocníka; při trvalé žízni a hladu, stálého živitele. Poněvadž jsme už poznali, že zde od světa nic čekat nemůžeme, přestože to slibuje (nemůže totiž dát, co nemá), vzhlížíme už jen k tobě, naší jediné naději! Mezi lidmi není nikdo, kdo by sám nebloudil, neumdléval, nehladověl: Přispěchej proto ty, věčná pravdo, na pomoc bloudícím! Ty věčná ctnosti, podpírej vrávorající! Ty věčný prameni dobra, nasyť nás dobrými věcmi! A protože ke mně (poslednímu ze svých sluhů) už přicházíš na pomoc, už ho podpíráš a sytíš, veselím se v tobě a tvé jméno budu na věky oslavovat.

Jan Amos Komenský: Unum necessarium, Kalich, 1999, s. 172n