09.12.2016 21:11

EVROPSKÉ BIBLICKÉ DIALOGY 2017

  K Evropským biblickým dialogům, které v roce 2017 pořádá Evangelická akademie v Berlíně, jsou zváni laičtí pracovníci církví i teologové. Program seminářů je strukturován podle věku účastníků či oboru jejich...
04.12.2016 19:39

SYNODNÍ RADA ČCE MÁ ZA SEBOU PRVNÍ ROK PRÁCE

  Nedávno uplynul rok od okamžiku, kdy se funkce ujala synodní rada v čele s Danielem Ženatým a Vladimírem Zikmundem. Se všemi šesti členy jsme natočili rozhovory, které v následujících šesti dnech postupně zveřejníme na...
02.12.2016 17:08

SETKÁNÍ SE ZÁSTUPCI REFORMOVANÉ KŘESŤANSKÉ CÍRKVE NA SLOVENSKU

  Ve dnech 1. a 2. prosince se v prostorách Husova domu v Praze uskutečnilo setkání zástupců Českobratrské církve evangelické s hosty z Reformované Křesťanské církve na Slovensku. Na programu bylo představení aktuální...
01.12.2016 15:01

EVROPSKÉ SETKÁNÍ MLADÝCH V RIZE

  Tisíce mladých lidí z celého světa se zúčastní pětidenního setkání pořádaného ekumenickou komunitou Taizé, tentokrát v hlavním městě Lotyšsa Rize v termínu 28. prosince 2016 až 1. ledna 2017. Před dvěma lety se...
E-církev.cz
21.03.2012 21:04

Základní dokument Českobratrské církve evangelické

Českobratrská církev evangelická

základní dokument vypracovaný podle zákona 3/2002 Sb.

na základě Církevního zřízení ČCE

 

1) Název církve:

Českobratrská církev evangelická

2) Poslání církve a základní články její víry:

Církevní zřízení (CZ), Preambule:

Českobratrská církev evangelická, stručně zvaná Evangelická církev, vyznává víru v Boha Otce, Syna a Ducha svatého, která ji spojuje s křesťany všech vyznání a všech dob.

Vyjadřuje svou naději, že spolu s ostatními křesťany má účast na jedné obecné církvi Kristově, která je dílem Ducha svatého.

Evangelická církev se hlásí do společenství reformačních církví obnovených a stále se obnovujících Božím slovem. Navazuje na tradice české reformace, na husitské hnutí, církev podobojí a Jednotu bratrskou, na evangelické církve augsburského a helvetského vyznání, povolené v našich zemích tolerančním patentem v roce 1781 a sloučené svobodným rozhodnutím zástupců všech sborů na generálním sněmu v roce 1918 v jedinou církev, která přijala jméno Českobratrská církev evangelická. V poslušnosti a svobodě víry se učí ze starokřesťanských vyznání víry Apoštolského, Nicejskocařihradského a tzv. Athanasiova, i z konfesí reformačních, čtyř pražských článků, vyznání Jednoty českých bratří podle vydání J. A. Komenského z roku 1662, Českého vyznání, vyznání Augsburského a Druhého vyznání helvetského. Za jediné pravidlo víry a života uznává Boží slovo dosvědčené v Písmech Starého a Nového zákona, jejichž středem je Boží zjevení v Ježíši Kristu.

Evangelická církev se spravuje podle zásad presbyterně synodních.

3) Sídlo církve:

Jungmannova 9, 111 21 Praha 1; p. p. 466.

4) Orgán církve, který jedná jejím jménem s orgány veřejné správy a třetími osobami na území České republiky jako statutární orgán, způsob jeho jednání a jeho ustavování a odvolávání, délka funkčního období jeho členů:

CZ § 6, odst. 4-5; CZ § 28, odst. 1-2; Řád o správě církve čl. 9 odst. 1-2; Řád hospodaření církve čl. 22:

Nejvyšším správním orgánem ČCE je synodní rada. V jejím čele jsou dva statutární zástupci, synodní senior/ka a synodní kurátor/ka, kteří společně podepisují právní listiny a zastupují církev na veřejnosti i před zákonem.

Synodní rada může pověřit jiného svého člena, aby v rámci její působnosti ve vymezeném případu jednal jménem církve. Své oprávnění jednat prokáže pověřený člen synodní rady třetí osobě písemným pověřením, které bude obsahovat rozsah jeho oprávnění, podpisy synodního seniora a synodního kurátora, příp. jejich zástupců (viz následující odstavec), a bude opatřeno razítkem církve.

Pro dobu nepřítomnosti synodního seniora nebo synodního kurátora pověří synodní rada jejich zastupováním některého z jejich náměstků. Pověření musí mít písemnou formu, musí obsahovat dobu, na niž je udělováno, podpisy dvou členů synodní rady a musí být opatřeno razítkem církve.

Synodní rada je oprávněna rozhodnout o uzavření smlouvy o vypořádání mezi Českobratrskou církví evangelickou a Českou republikou podle zvláštního zákona upravujícího zmírnění některých majetkových křivd způsobených církvím v období od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990 a vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi. Tuto smlouvu může synodní rada uzavřít bez předchozího či následného schvalování jejího obsahu synodem. Tuto smlouvu podepíší jménem Českobratrské církve evangelické synodní senior a synodní kurátor. Součástí této smlouvy může být prohlášení synodní rady učiněné jménem Českobratrské církve evangelické, že uzavřením smlouvy o vypořádání jsou vypořádány veškeré nároky Českobratrské církve evangelické za nevydaný majetek, který se v období od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990 stal předmětem majetkové křivdy ve smyslu zákona uvedeného v odst. 1 tohoto článku.

CZ §§ 25-27; CZ § 28, odst. 1-2;
Řád o správě církve čl. 45 odst. 1 písm. a); Řád diakonické práce čl. 18 odst. 1:

O věcech povšechného sboru rozhoduje synod volený na čtyřleté funkční období. V době mezi zasedáními synodu pracuje jeho předsednictvo a komise.

Synod volí na šestileté období šestičlennou synodní radu, a to z farářů v činné službě synodního seniora, jeho prvního náměstka, druhého náměstka a tři náhradníky. Ze starších volí synodního kurátora, jeho prvního náměstka, druhého náměstka a tři náhradníky.

Členové synodní rady jsou ze své funkce neodvolatelní. Své funkce však pozbývají, přestanou-li být faráři v činné službě nebo pozbydou-li funkce staršího.

O zastavení výkonu funkce člena synodní rady jako o sankci za porušení kázně může rozhodnout církevní pastýřská rada. Proti rozhodnutí církevní pastýřské rady se lze odvolat k synodu, který rozhoduje s konečnou platností.

Synodní rada je nejvyšším správním orgánem církve. Provádí usnesení synodu a vyhlašuje církevní zřízení a řády. Je odpovědná za řádný chod Ústřední církevní kanceláře. Vykládá s prozatímní platností do nejbližšího synodu Církevní zřízení a řády.

Sídlo synodní rady je Praha.

Do působnosti synodní rady přísluší jednat jménem církve a veřejně ji zastupovat.

5) Osobní údaje stávajících statutárů jsou:

Synodní senior: Mgr. Daniel Ženatý, nar. 12. 12. 1954;

Synodní kurátor: Ing. Vladimír Zikmund, nar. 20. 1. 1955.

6) Organizační struktura církve, včetně výčtu všech typů právnických osob, které budou navrhovány k evidenci podle § 15a odst. 1 zákona č. 3/2002 Sb., způsob jejich zřizování a rušení, včetně případného uvedení právního nástupce při jejich zániku, označení jejich statutárních orgánů, způsob jejich ustavování a odvolávání, délka funkčního období členů statutárních orgánů:

CZ § 4, 1-5:

Církev je zřízena a spravuje se podle zásad presbyterně-synodních ve třech stupních:

a) základní jednotkou je farní sbor (stručně sbor);

b) širší jednotkou je seniorátní sbor (stručně seniorát);

c) nejširší jednotkou je povšechný sbor, celá církev.

Sbory všech tří stupňů mají právní subjektivitu.

Farní sbory a senioráty jsou navrhovány Ministerstvu kultury k evidenci do Rejstříku evidovaných právnických osob podle zákona č. 3/2002 Sb.

Církevní sbory mají právo i povinnost konat bohoslužebná i správní shromáždění, povolávat kazatele, pečovat o křesťanský život i o duchovní a všeobecné vzdělání členů a pracovníků církve, konat dílo křesťanské lásky, volit církevní orgány, ustanovovat zaměstnance, usnášet se na sborových řádech, vybírat k úhradě svých potřeb od svých členů příspěvky a konat sbírky, nabývat movité i nemovité jmění a spravovat je.

Farní sbory a senioráty zřizuje, slučuje nebo ruší synod.

Změny sídel farních sborů a změny jejich hranic v rámci seniorátu schvaluje konvent.

Každý sbor hospodaří samostatně, neručí za závazky jiných sborů a ostatní sbory neručí za jeho závazky.

CZ § 6, odst. 1, 3, 4, 5; CZ § 10; čl. 7 odst. 1 Řádu pro kazatele:

Vedení a správa každého církevního sboru přísluší jeho církevním orgánům v širším slova smyslu, kterými jsou:

a) shromáždění;

b) správní orgán;

c) představitelé sboru.

Shromáždění (shromáždění farního sboru čili sborové shromáždění, shromáždění seniorátního sboru čili konvent, shromáždění povšechného sboru čili synod) je základním a řídícím orgánem příslušného sboru. Volí členy správních orgánů, usnáší se na zásadních směrnicích pro jejich práci a kontroluje jejich činnost.

Správní orgán (staršovstvo, seniorátní výbor, synodní rada) vykonává správu příslušného sboru v mezích stanovených Církevním zřízením a Řádem o správě církve a podle směrnic, na nichž se usneslo shromáždění. V oblasti své působnosti zejména dohlíží na učení, vyznávání, řád a kázeň a dbá, aby zřízení a řády církve byly zachovávány a povinnosti sborů i členů plněny. Vede též hospodaření sboru.

Představitelé sboru (farář a kurátor, senior a seniorátní kurátor, synodní senior a synodní kurátor) vykonávají úkol zvěstovatelský, vyznavačský, strážný a pastýřský; dozírají, aby bylo jednání i usnášení církevních orgánů ve shodě s Církevním zřízením a příslušnými řády a aby se plnila usnesení církevních orgánů; odpovídají za činnost sborových orgánů, podepisují společně jménem sboru právní a jiné důležité listiny a zastupují sbor navenek. Volbou ve správním orgánu je jeden z nich zvolen jeho předsedou, druhý se bez volby stane místopředsedou.

Faráře (představitel farního sboru) volí sborové shromáždění, a to na dobu určitou, maximálně na 10 let. Není-li místo faráře obsazeno, nebo je-li kazatelské místo ve sboru obsazeno pouze jáhnem, nikoli farářem, nebo nemůže-li farář vykonávat svůj úřad po dobu delší než tři měsíce, ustanoví senior administrátora sboru z řad farářů seniorátu. Administrátorovi přísluší všechna práva a povinnosti faráře sboru včetně práva zastupovat spolu s kurátorem sbor navenek.

Kurátora (představitel farního sboru) volí ze svých členů staršovstvo farního sboru, které sestává z členů volených sborovým shromážděním na dobu 6 let a z farářů či jáhnů farního sboru.

Seniora a seniorátního kurátora (představitelé seniorátu) volí spolu s dalšími členy seniorátního výboru na dobu 6 let konvent daného seniorátu.

Výše uvedení představitelé farních sborů a seniorátů i členové staršovstev a seniorátních výborů jsou ze svých funkcí neodvolatelní. Člen seniorátního výboru pozbyde své funkce, skončí-li jeho povolání jakožto faráře v některém ze sborů seniorátu nebo pozbyde-li funkce staršího.

O zastavení výkonu funkce výše uvedených představitelů farních sborů a seniorátů i členů staršovstev a seniorátních výborů jako o sankci za porušení kázně může rozhodnout příslušná seniorátní nebo církevní pastýřská rada. Proti rozhodnutí seniorátní pastýřské rady v prvním stupni řízení se lze odvolat k církevní pastýřské radě, která v takovém případě rozhoduje s konečnou platností. Proti rozhodnutí církevní pastýřské rady v prvním stupni řízení se lze odvolat k synodu, který v takovém případě rozhoduje s konečnou platností.

Je-li činnost správního orgánu zastavena z důvodu nezpůsobilosti k usnášení nebo trvalého zanedbávání jeho povinností nebo je-li správní orgán rozpuštěn, přejímá jeho pravomoc správní komise, kterou ze starších a farářů Českobratrské církve evangelické jmenuje nadřízený správní orgán. Správní komise vykonává všechna práva a povinnosti správního orgánu, místo něhož je jmenována. Předseda a místopředseda správní komise přebírají pravomoc představitelů sboru.

 

CZ § 5:

Za církevní právnické osoby je nutno pokládat také tzv. zvláštní zařízení církevní služby určená zejména k účelům vzájemné dobrovolné podpory sborů, výchovy a vzdělávání, křesťanské a sociální služby, pastorační služby ve zdravotnických zařízeních, duchovní služby v armádě, ve věznicích apod., tj.:

a) Diakonii, která je se svými organizačními složkami součástí církve, a již zakládá, přiznává jí právní subjektivitu a ruší ji pouze synod;

b) Jeronýmovu jednotu a zařízení hospodářského charakteru, která může zakládat, přiznávat jim právní subjektivitu a rušit pouze synod;

c) Další zařízení církevní služby (církevní školy, církevní střediska apod.), která mohou zakládat, přiznávat jim právní subjektivitu a rušit správní orgány povšechného sboru a seniorátů. Na základě rozhodnutí sborového shromáždění a souhlasu seniorátního výboru mohou tato zařízení zakládat, přiznávat jim právní subjektivitu a rušit je také staršovstva farních sborů.

Výše uvedená zařízení mají své statuty, které vyjadřují i vztah k příslušnému sboru a podléhají schválení zřizujícím sborem. V rámci statutu se mohou tato zařízení věcně i místně členit a přiznávat jednotlivým složkám rozsah oprávnění.

Zařízení s právní subjektivitou hospodaří samostatně a neručí za závazky jiných zařízení či sborů a ostatní zařízení či sbory neručí za jejich závazky.

Zařízení s právní subjektivitou podléhají dozoru zřizovatele, který schvaluje příslušné shromáždění.

Statutární orgán každého zařízení je určen jeho statutem.

Statut zařízení obsahuje ustanovení o způsobu jeho založení, o jeho představenstvu, případně o zřízení dozorčí rady a o způsobu vykonávání dozoru příslušným správním orgánem. Statut obsahuje ustanovení, že řídící orgán, příp. dozorčí radu volí i odvolává příslušné shromáždění.

Řád diakonické práce čl. 8 odst. 1-5 a čl. 16–17:

Diakonie Českobratrské církve evangelické je zvláštním zařízením církevní služby, jež se řídí Řádem diakonické práce, který usnáší synod.

Diakonie Českobratrské církve evangelické je právnickou osobou ve smyslu ust. § 15a zák. č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, v platném znění. Zřizovatelem Diakonie Českobratrské církve evangelické je Českobratrská církev evangelická.

Jménem Diakonie Českobratrské církve evangelické jednají a podepisují se předseda a další člen správní rady Diakonie Českobratrské církve evangelické společně.

Diakonie Českobratrské církve evangelické rozhodnutím dozorčí rady Diakonie Českobratrské církve evangelické na základě předběžného souhlasu synodu zřizuje a ruší jednotlivá střediska Diakonie Českobratrské církve evangelické na území České republiky.

Střediska Diakonie Českobratrské církve evangelické jsou samostatnými právnickými osobami ve smyslu ust. § 15a zák. č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, v platném znění. Statutárním orgánem Diakonie Českobratrské církve evangelické je správní rada, která má pět členů. Funkční období správní rady Diakonie je šestileté. Členy správní rady Diakonie jmenuje a odvolává synodní rada.

Statutárním orgánem středisek Diakonie Českobratrské církve evangelické jsou správní rady, které mají tři až pět členů (konkrétní počet členů určují statuty jednotlivých středisek). Funkční období správních rad středisek je šestileté. Členy správních rad středisek jmenuje a odvolává správní rada Diakonie Českobratrské církve evangelické.

Správní rada Diakonie Českobratrské církve evangelické je oprávněna vydávat pokyny závazné pro správní rady středisek Diakonie Českobratrské církve evangelické.

Správní rada Diakonie Českobratrské církve evangelické je oprávněna předkládat Ministerstvu kultury České republiky návrhy na evidenci středisek Diakonie Českobratrské církve evangelické v Rejstříku evidovaných právnických osob podle zákona č. 3/2002 Sb. a návrhy změn v této evidenci včetně návrhů na zrušení evidence středisek Diakonie.

7) Způsob ustavování a odvolávání duchovních a seznam v církvi
a náboženské společnosti používaných označení duchovních:

CZ § 3; CZ § 12 – 15; Řád pro kazatele čl. 3–6, 17–21:

Duchovními církve jsou kazatelé (faráři, jáhnové, kaplani a výpomocní kazatelé), vikáři, jáhenští praktikanti a pastorační pracovníci.

Církev pověřuje ordinací některé své členy, muže i ženy, aby se s využitím svých obdarování a s podporou celého společenství soustředěně věnovali službě kázání Božího slova a Kristových svátostí. Ordinace se uděluje ke službě kazatelů, jimiž jsou faráři, jáhnové, kaplani a výpomocní kazatelé.

Ordinaci musí předcházet odborná příprava, úspěšné složení předepsaných zkoušek, povolání ke konkrétní službě slova a svátostí v církvi a vyjádření souhlasu s učením a řády církve stvrzené vlastnoručním podpisem.

Kazatelé (ordinovaní členové církve) mohou samostatně připravovat a vést bohoslužby v církevních sborech, jsou-li k tomu povoláni správním orgánem příslušného sboru.

Duchovní jsou povinni zachovávat mlčenlivost o věcech, které jim byly důvěrně svěřeny.

Faráři a jáhny jsou členové církve, kteří získali odborné bohoslovecké vzdělání, prošli povinnou přípravou, zavázali se reversem, že budou věrně konat svou službu, získali osvědčení o způsobilosti k ordinované službě faráře nebo jáhna v církvi, byli řádně zvoleni v některém církevním sboru, byli ordinováni a vykonávají ordinovanou službu dlouhodobě a soustavně jako své povolání.

Kaplany jsou dosavadní faráři nebo jáhnové, kteří splňují specifické podmínky pro určitou službu v jiných institucích (věznicích, armádě, nemocnicích apod.), byli synodní radou do takové služby vysláni a vykonávají tuto službu dlouhodobě a soustavně jako své povolání. Kaplany jsou také členové církve, kteří získali odborné bohoslovecké vzdělání, prošli povinnou přípravou, zavázali se reversem, že budou věrně konat svou službu, získali osvědčení o způsobilosti k ordinované službě faráře nebo jáhna, splňují specifické podmínky pro určitou službu v jiných institucích, byli do takové služby vysláni synodem, byli ordinováni a vykonávají tuto službu dlouhodobě a soustavně jako své povolání. Kaplani nejsou zaměstnanci církve, nýbrž jsou zaměstnanci instituce, v níž působí.

Výpomocnými kazateli jsou bývalí faráři, jáhnové nebo kaplani, kteří přestali vykonávat ordinovanou službu dlouhodobě a soustavně jako své povolání, byla jim zachována způsobilost k ordinované službě v církvi a mohou být jednorázově zváni k jejímu vykonání. Výpomocnými kazateli jsou také členové církve, kteří získali odborné bohoslovecké vzdělání nebo absolvovali příslušný přípravný kurs, získali osvědčení o způsobilosti k ordinované službě výpomocného kazatele, byli shromážděním sboru, jehož členy jsou, řádně povoláni ke službě výpomocného kazatele a byli ordinováni. Výpomocní kazatelé nejsou zaměstnanci církve.

Osvědčení o způsobilosti k ordinované službě v církvi uděluje synodní rada, která také rozhoduje o jeho zachování či ztrátě. O ztrátě způsobilosti k ordinované službě může rozhodnout také celocírkevní pastýřská rada.

Absolventi odborného bohosloveckého vzdělání se povinně připravují na službu faráře ve vikariátu nebo na službu jáhna v jáhenské praxi. Vikariát nebo jáhenská praxe trvají jeden rok a jsou ukončeny rozhodnutím o odborné způsobilosti faráře nebo jáhna k ordinované službě v církvi.

Všichni kazatelé vykonávají svůj úřad jménem a z pověření celé církve.

Povinnosti faráře nebo jáhna jsou určeny povolací listinou sboru, který jej zvolil. Farář nebo jáhen zvolený v některém sboru je zaměstnancem církve, tj. povšechného sboru,

Farář nebo jáhen povolaný na místo ve farním sboru je volen sborovým shromážděním na návrh staršovstva po schválení synodní radou. Faráři nebo jáhnoví povolaní na místo v seniorátním sboru jsou voleni konventem na návrh seniorátního výboru po schválení synodní radou. Faráři nebo jáhnové povolaní na místo v povšechném sboru jsou voleni synodem na základě vlastní žádosti a doporučení synodní rady.

Dva nebo více sborů se mohou dohodnout na volbě společného faráře nebo jáhna.

Nejpozději pět měsíců před uplynutím doby určité, na kterou byl kazatel povolán ke službě ve sboru, je možno přistoupit k opakované volbě. Není-li kazatel v opakované volbě znovu zvolen nebo nedojde-li k opakované volbě, zaniká povolání kazatele ke službě v příslušném sboru uplynutím doby určité, na niž byl kazatel zvolen.

Faráři nebo jáhnovi může být synodní radou dána výpověď ze zaměstnaneckého poměru v církvi pouze z některého z níže uvedených důvodů, který musí být ve výpovědi výslovně uveden:

a) nemůže-li farář nebo jáhen ze zdravotních důvodů po dobu delší než dvanáct po sobě jdoucích kalendářních měsíců řádně konat službu stanovenou povolací listinou sboru, který jej zvolil,

b) přijme-li farář nebo jáhen jiný plnočasový pracovní úvazek, nebo

c) je-li zrušeno kazatelské místo, které farář nebo jáhen dosud zastával, nebo

d) zanikne-li povolání faráře nebo jáhna uplynutím doby, na niž byl povolán, nebo

e) rozhodla-li pastýřská rada svým nálezem, že farář nebo jáhen je zbaven úřadu v dosavadním sboru, nebo že ztrácí volitelnost za kazatele.

Výpověď z důvodu uvedeného v bodu c) je možné faráři nebo jáhnovi dát, pokud se v církvi neuvolní jiné pracovní místo odpovídající jeho kvalifikaci a povolání, na které bude farář nebo jáhen zvolen do tří měsíců od zrušení kazatelského místa, které dosud zastával. Výpovědní doby a počátek jejich běhu stanoví Církevní zřízení.

K duchovenské službě v církvi jsou dále vedle kazatelů (tj. farářů, jáhnů, kaplanů a výpomocných kazatelů) pověřováni pastorační pracovníci, tj. zaměstnanci církve pověření k duchovenské činnosti spočívající v organizaci a provádění křesťansky zaměřené sociální a pastorační péče a služby, ve vykonávání pomocných činností v rámci církevního sboru pod vedením faráře a ve vykonávání pomocných činností v nemocnicích, věznicích a dalších zařízeních pod vedením faráře. Pastorační pracovníky ustanovuje a odvolává synodní rada.

8) Způsob schvalování změn základního dokumentu a těch dokumentů církve a jejich změn, které jsou přikládány k základnímu dokumentu, nebo z nichž jsou uváděny údaje do základního dokumentu:

Prohlašujeme, že činnost Českobratrské církve evangelické neodporuje podmínkám stanoveným § 5 zákona č. 3/2002 Sb.

O všech změnách Církevního zřízení a řádů ČCE rozhoduje synod podle těchto zásad:

CZ § 26 odst.6–7:

Synod se usnáší dvoutřetinovou většinou všech svých členů:

a) o zásadních otázkách církve, a to o vyznání církve a o základních věcech Církevního zřízení, jimiž jsou: cyklus synodů a konventů, délka volebního období, omezení volitelnosti na určité období, podmínka, že jen starší je volitelný do vyšší funkce, otázka virility a opakované volby faráře. O zásadních otázkách církve se může synod usnášet jen tehdy, byly-li návrhy z rozhodnutí synodu předem zaslány k vyjádření všem staršovstvům a konventům a jestliže s nimi předem vyslovila souhlas nadpoloviční většina konventů nadpoloviční většinou všech svých členů. Konventy jsou na základě usnesení synodu povinny se k těmto otázkám jasně vyslovit. Vyjádření staršovstev však není podmínkou pro právoplatné usnášení synodu o těchto věcech. Jestliže synod nebude souhlasit se stanoviskem nadpoloviční většiny konventů, bude věc vrácena staršovstvům a konventům k vyjádření a budou uvedeny důvody, které vedly synod k nesouhlasu. Po projednání na konventech se bude věcí zabývat příští synod, který rozhodne s konečnou platností, nejsa již vázán stanoviskem konventů;

b) o učení církve, o bohoslužebném řádu, o znění kazatelského reversu a o Církevním zřízení, pokud nejde o základní věci podle bodu a). Návrhy o těchto věcech musí být z rozhodnutí synodu předem zaslány k vyjádření všem staršovstvům a konventům. Vyjádření o nich však není podmínkou pro právoplatné usnášení synodu.

Synod se usnáší nadpoloviční většinou všech svých členů o ostatním církevním zákonodárství.

Tento základní dokument církve vypracovává církev na základě požadavku ust. § 10 zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, v platném znění.

Tento základní dokument je pouhým výčtem ustanovení platného Církevního zřízení Českobratrské církve evangelické a jejích řádů, které výše uvedeným způsobem usnáší synod, přičemž rozsah výčtu se řídí shora uvedeným zákonem.

Tento základní dokument není součástí Církevního zřízení Českobratrské církve evangelické ani jejích řádů (církevního zákonodárství), které tudíž nestanovují způsob schvalování jeho textu či jeho změn.

Schvalování textu základního dokumentu církve ve smyslu ust. § 10 zák. č. 3/2002 Sb. v platném znění proto v rámci své působnosti provádí synodní rada, která jedná jménem církve a veřejně ji zastupuje (Řád o správě církve čl. 45 odst. 1 písm. a).

9) Začlenění církve do struktur církve mimo území České republiky:

Českobratrská církev evangelická působí pouze v rámci České republiky.

Českobratrská církev evangelická je členskou církví těchto mezinárodních svazů:

a) Světového reformovaného svazu (World Alliance of Reformed Churches – WARC, od založení, transformace svazu do dnešní podoby 1948)

b) Světové rady církví (World Council of Churches – WCC, od založení 1948)

c) Konference evropských církví (Konferenz Europäischer Kirchen – KEK, od založení 1959)

d) Leuenberské konkordie (od založení 1973)

e) Luterské světové federace (Lutheran World Federation – LWF, od 2004)

10) Zásady hospodaření církve, zejména způsob získávání finančních prostředků, včetně rozsahu oprávnění osob, orgánů a jiných institucí církve k nakládání s majetkem, předmět podnikání a jiné výdělečné činnosti:

CZ § 16, Řád hospodaření církve čl. 5, 6, 7, 14, 15, 19 a 20; Řád o správě církve čl. 9:

Každý sbor hospodaří samostatně podle rozpočtů. Dbá přitom hospodárnosti, obecně platných právních předpisů, ustanovení Církevního zřízení a řádů Českobratrské církve evangelické a pokynů nadřízených správních orgánů a shromáždění.

Revizory hospodaření a jejich náhradníky volí shromáždění příslušného sboru.

Jmění shromážděného na určité účely smí být použito pro jiný účel jen se svolením nadřízeného správního orgánu.

Rozpočet farního sboru schvaluje sborové shromáždění příslušného sboru, rozpočet seniorátního sboru schvaluje příslušný konvent a rozpočet povšechného sboru schvaluje synod.

Hlavním zdrojem příjmů církve jsou dary jejích členů (salár, sbírky při shromáždění, účelové sbírky a dary). Ostatními příjmy církve a jejích sborů jsou půjčky, příspěvky a dary z církevních zdrojů, účelové půjčky, příspěvky a dotace státu či obcí, prostředky získané na základě grantů a projektů, příjmy z pronájmu a podnikání, likvidační zůstatky právnických osob a dědictví odkázaná církvi, další pravidelné a nepravidelné příjmy.

Farní sbory, seniorátní sbory i povšechný sbor mohou zakládat obchodní společnosti, družstva, nadace a nadační fondy a vstupovat do nich. Vkladem sboru do obchodní společnosti, družstva nebo nadačního fondu nesmí být nezcizitelná nemovitost (viz dále). O vstupu farního sboru do obchodní společnosti, družstva, nadace nebo nadačního fondu či o jejich založení rozhoduje sborové shromáždění po předchozím schválení podnikatelského záměru seniorátním výborem a synodní radou. O účasti seniorátního sboru rozhoduje konvent po předchozím schválení podnikatelského záměru synodní radou. O účasti povšechného sboru rozhoduje na základě podnikatelského záměru synod s výjimkou správy prostředků Personálního fondu podle Statutu Personálního fondu.

Pro zajištění financování zaměstnanců církve byl zřízen Personální fond. Synodní rada rozhoduje o použití části peněžních prostředků Personálního fondu k nákupu investičních akcií investičních fondů schválených synodem, k nákupu nemovitostí za účelem jejich pronájmu či pozdějšího prodeje prostřednictvím akciové společnosti, jejímž je povšechný sbor jediným akcionářem, anebo k poskytnutí zápůjček jednotlivým farním či seniorátním sborům anebo Diakonii ČCE za podmínek stanovených tímto statutem.

Příjmy Personálního fondu tvoří: pravidelné odvody všech církevních sborů, v nichž jsou povoláni faráři nebo jáhnové, výnosy provozní i investiční části Personálním fondu, výnosy sbírky solidarity sborů, paušální finanční náhrada a příspěvek na podporu činnosti vyplacené ČCE státem dle zák. č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, ve znění pozdějších předpisů, v rozsahu vymezeném Řádem hospodaření církve, dary tuzemských a zahraničních fyzických a právnických osob.

Nemovitosti, které jsou majetkem církevních sborů (farního, seniorátního, povšechného), se dělí podle potřebnosti pro život sborů na nezcizitelné a zcizitelné nemovitosti. Nezcizitelné nemovitosti jsou budovy a pozemky ve vlastnictví církevních sborů, které vcelku nebo zčásti slouží k základním funkcím církevního sboru. Vedení ústřední evidence nezcizitelných nemovitostí zajišťuje z pověření církve Kancelář Jeronýmovy jednoty, která zajišťuje veřejný dálkový přístup k této evidenci na oficiálních webových stránkách církve.

Církevní sbor, který je vlastníkem nezcizitelných nemovitostí, nesmí tyto nemovitosti prodat, darovat ani jinak převést vlastnické právo k nim na třetí osobu. Dále nesmí tyto nemovitosti nijak zatížit věcným břemenem, zástavním právem ani jinak.

K prodeji nebo darování zcizitelné nemovitosti, jejíž hodnota je vyšší než 500 000 Kč, je třeba dodržet tento postup: a) v případě nemovitosti ve vlastnictví farního sboru musí být záměr prodeje nebo darování schválen sborovým shromážděním a návrh příslušné smlouvy musí být schválen seniorátním výborem; b) v případě nemovitosti ve vlastnictví seniorátního výboru musí být záměr schválen konventem a návrh smlouvy musí být schválen synodní radou. Při prodeji nebo darování nemovitosti ve vlastnictví povšechného sboru, jejíž hodnota je vyšší než 5 mil. Kč, může synodní rada uzavřít smlouvu až po schválení záměru prodeje nebo darování synodem.

Právní úkony, které se týkají nemovitostí farních sborů, musí být podepsány představiteli příslušného farního sboru a příslušného seniorátu, jestliže se jedná o:

a) prodej, darování nebo jiný převod vlastnického práva na třetí osobu, zatížení věcným břemenem, zástavním právem nebo jiné omezení vlastnického práva, nebo

b) pronájem nebo propůjčení nemovitosti na dobu delší než 5 let.

Právní úkony učiněné v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.

Diakonie ČCE a její střediska mohou zcizovat nemovitosti, jejichž hodnota přesahuje 10 mil. Kč, pouze s předchozím souhlasem synodu. Diakonie ČCE a její střediska mohou zcizovat nemovitosti v hodnotě od 1 mil. do 10 mil. Kč pouze se souhlasem dozorčí rady Diakonie ČCE.

Církev působí v oblasti školství, zdravotnictví, sociální a charitativní péče. Doplňkovou výdělečnou činností církve je podnikání podle živnostenského zákona.

Předmět podnikání církve:

- ubytovací činnost,

- hostinská činnost,

- vydavatelská a nakladatelská činnost.

Předmět jiné výdělečné činnosti církve:

- správa vlastního majetku včetně pronájmu nemovitostí.

11) Způsob naložení s likvidačním zůstatkem, který vyplyne z likvidace církve:

CZ § 32:

Českobratrská církev evangelická může zaniknout pouze spojením nebo sloučením s jinou církví. Rozhodnutí o tomto spojení nebo sloučení na základě usnesení synodu a o otázkách s ním souvisejících je ve výhradní kompetenci generálního sněmu.

12) Práva a povinnosti osob hlásících se k církvi:

CZ §§ 1–2:

Členy českobratrské církve evangelické (dále zvané církev), jsou všichni, kdo v ní byli pokřtěni nebo podle jejího řádu do ní přijati. Členství v církvi se pozbývá vystoupením nebo vyloučením.

Členství v církvi může být staršovstvem propůjčeno i křesťanům jiného vyznání.

K církvi se mohou na základě svobodného rozhodnutí svou správou přičlenit též jiné evangelické sbory. O přijetí rozhoduje a podmínky přičlenění stanovuje synod.

Církev poskytuje svým členům duchovenskou a pastýřskou péči, církevní služebnosti a účast na správě církve.

Od svých členů žádá, aby pilně četli Písmo svaté, aby setrvávali v bratrském obecenství života kolem Slova Božího a svátostí, vychovávali spolu s církví své děti ve víře, společně oslavovali Boha, osvědčovali svou víru životem podle evangelia, v lásce sloužili svým bližním a přispívali též na hmotné potřeby církve.

Hlasovací právo mají členové, kteří plní své povinnosti v církvi a jsou starší 18 let.

Hlasovací právo nemají ti členové, kterým bylo právoplatně odňato.

 

Církevní zřízení a veškeré řády, statuty a pravidla církve, na něž je v tomto dokumentu odkazováno, jsou veřejně přístupné na www.evangnet.cz/cce/czr/.

 

Toto znění základního dokumentu bylo synodní radou ČCE schváleno dne 1. prosince 2015.

Statutární zástupci Českobratrské církve evangelické:

 

Mgr. Daniel Ženatý Ing. Vladimír Zikmund

synodní senior ČCE synodní kurátor ČCE

 

 

Přílohy

INFO
Vaše zboží bylo vloženo do košíku.

zavřít