30.06.2016 10:06

OSLAVY 500. VÝROČÍ REFORMACE

  Slavnostní den k 500. výročí reformace se bude konat v Ratiboři v neděli 10. září 2017. Jedná se o součást projektu Naše reformace, jehož cílem je připomínat významná církevní výročí. Synodní rada prosí sbory a...
28.06.2016 09:22

POUŤ DO KOSTNICE

  Beseda Svatopluk Cech v Curychu a Husův sbor Čechů a Slováků ve Švýcarsku zve všechny krajany a přátele na tradiční Pouť do Kostnice na památku upálení Mistra Jana Husa a Jeronýma Pražského, která se koná v neděli...
27.06.2016 11:03

SLAVNOSTNÍ UKONČENÍ STUDIA ABSOLVENTŮ SEMINÁŘE CÍRKEVNÍ HUDBY

  Slavnostní ukončení studia absolventů Semináře církevní hudby Evangelické akademie se konalo při slavnostní bohoslužbě v neděli 26. června v evangelickém kostele v Ostravě. Z rukou synodního seniora a synodního...
24.06.2016 11:24

PUTOVÁNÍ ZA PRAVDOU - DIVADELNÍ HRA O JERONÝMOVI PRAŽSKÉM

  Život Jeronýma Pražského je jednou velkou poutí. Navštívil řadu zemí, získal mistrovské tituly čtyř slavných evropských univerzit, setkal se s mnoha důležitými a mocnými lidmi, byl souzen koncilem... Jak představit tento...
E-církev.cz
18.02.2015 11:34

Popeleční středa

Popeleční středou vstupují věřící do čtyřicetidenního postního období, které je přípravou na oslavu Velikonoc.

Datum Popeleční středy je pohyblivé a odvíjí se od Velikonoc. Zavedení popeleční „středy“ se datuje někdy do 6.-7. století, kdy byl začátek postního období přeložen ze 6. neděle před Velikonocemi na předcházející středu, aby se z postní doby vyčlenily jednotlivé neděle, které nejsou chápány jako postní den.

Postní období nabylo v církvi pevného místa mnohem později než období velikonoční. Sledujeme-li dějinný vývoj, shledáme se s ním teprve ve 4. století v souvislosti s rozvíjením a upevněním katechumenátu. Předtím se o postní době mluví u církevních otců jen příležitostně, a to v souvislosti s krátkými časovými údobími (jeden den, ve 3. století v Alexandrii jeden týden, v navázání na Ex 12,8 a Dt 16,3).

Ve čtvrtém století oddělila církev jako postní období 40 dní (lat. quadraginta) před Velikonocemi, nepočítaje v to neděle, neboť ty postními dny být nemohly. Vedle úzkého spojení s přípravou katechumenů na křest sloužilo toto období ke konání církevní kázně: ti, kdo se veřejně prohřešili, byli v postním čase vyloučeni od večeře Páně. Po upřímném pokání byli na Velký pátek znovu přijati do sborového společenství. Avšak podle J. A. Jungmanna byla postní doba mnohem více než postem přípravou na velikonoční svátky.

Pro pochopení obsahu tohoto období je velmi důležité jeho biblické pozadí. Číslo čtyřicet je v Písmu spjato se základními událostmi Božího lidu, jako je např. exodus Izraele ze smrti do života a jeho 40leté putování k Hospodinovu království (Ex 16,35; Nu 14,33), čtyřicet dní Mojžíšova pobytu na hoře Sinaj při uzavření smlouvy (Ex 24,18), čtyřicetidenní Eliášova cesta k Boží hoře (1 Kr 19,8). Také sám Kristus pobýval 40 dní na poušti před začátkem své veřejné činnosti a vstupem do Jeruzaléma (Mt 4,2). Pokušení na poušti je rozhodujícím předznamenáním jeho příběhu, který vrcholí vítězným utrpením. Proto není náhodou, že církev pro 1. postní neděli zvolila právě perikopu o pokušení, jímž Ježíš vstupuje do vysvoboditelského zápasu proti satanovi. Rovněž ostatní postní perikopy připomínají, že Syn Boží přišel, aby rušil skutky ďáblovy (1 J 3,8).

Z tohoto biblického pozadí je patrno, že církev prožívala postní období už v perspektivě Kristova vítězství ve vzkříšení a přijímala účast na jeho boji s mocnostmi zla a hříchu. Tato účast s sebou jistě nese utrpení, odříkání i půst, to však není jediným ani samostatným tématem postní doby. Boj s hříchem se projevoval obnovou věrnosti křestní smlouvě, posvěcením jednotlivce i sboru, přípravou katechumenů a úsilím o návrat odpadajících do obecenství sboru.

V poreformační tradici se však chápání postního období zúžilo v přípravu na Velký pátek. Jeho tématem se stalo utrpení, kříž, Kristova krev - bez souvislosti se Vzkříšením. Tím se z něho ztratila dynamika, kterou starokřesťanský hymnus vyjadřuje slovy: smrtí smrt přemohl. Do středu se dostal zájem na osobním spasení a článek o ospravedlnění se zindividualizoval.

 

Postní neděle bývají označovány latinskými názvy, vycházejícími z tradičních introitů. Pozdějším vývojem dochází k tomu, že i tři neděle před postem jsou chápány jako příprava, což naznačují jejich jména- „Devítník", tj. devátá neděle (latinsky Septuagesima, t. j. 70. den) před velikonoci, „Neděle po Devítníku" (lat. Sexagesima, 60. den), „Neděle masopustní" (lat. Quinquagesima, padesátý den.).

 

Půst nebo postní doba je obdobím přípravy na Velikonoce. Nemusí jít tedy jen o odepření si jídla, ale také zřeknutí se čehokoliv, co je v životě postradatelné, zbytečné nebo překážející (např. Autopůst >>>).

 

INFO
Vaše zboží bylo vloženo do košíku.

zavřít