19.09.2016 15:29

MODLITBA ZA DOMOV 2016

  V den státního svátku v pátek 28. října 2016 se bude v Praze při příležitosti oslav k připomenutí vzniku samostatného československého státu konat desátý ročník ekumenického setkání lidí dobré vůle Modlitba za...
16.09.2016 13:41

ZPĚVÁCI Z ISLANDU PODPOŘÍ REKONSTRUKCI MILÍČOVY KAPLE

  Podpořit rekonstrukci chátrající Milíčovy kaple a vznik komunitního a pastoračního centra mohou lidé nejen z Prahy v neděli 25. září. Benefiční koncert na podporu tohoto projektu se koná od pěti hodin odpoledne...
14.09.2016 09:46

VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE O NÁVRH JEDNOTNÉHO VIZUÁLNÍHO STYLU CÍRKVE

  Českobratrská církev evangelická vyhlašuje na základě rozhodnutí synodu soutěž o návrh na vytvoření jednotného vizuálního stylu. Základem soutěže je značka a logotyp, které se stanou vizuálním symbolem církve. Značka...
12.09.2016 15:47

VĚŘÍCÍ VYRAZÍ DO KOSTELA NA KOLE

    Nebuďme lhostejní k zemi, která nám byla svěřena – s takovým heslem vyrazí stovky věřících z celé republiky v neděli 18. září (případně už v sobotu 17. září) do kostela. Zapojí se do ekumenické akce Do...
E-církev.cz
18.02.2015 11:34

Popeleční středa

Popeleční středou vstupují věřící do čtyřicetidenního postního období, které je přípravou na oslavu Velikonoc.

Datum Popeleční středy je pohyblivé a odvíjí se od Velikonoc. Zavedení popeleční „středy“ se datuje někdy do 6.-7. století, kdy byl začátek postního období přeložen ze 6. neděle před Velikonocemi na předcházející středu, aby se z postní doby vyčlenily jednotlivé neděle, které nejsou chápány jako postní den.

Postní období nabylo v církvi pevného místa mnohem později než období velikonoční. Sledujeme-li dějinný vývoj, shledáme se s ním teprve ve 4. století v souvislosti s rozvíjením a upevněním katechumenátu. Předtím se o postní době mluví u církevních otců jen příležitostně, a to v souvislosti s krátkými časovými údobími (jeden den, ve 3. století v Alexandrii jeden týden, v navázání na Ex 12,8 a Dt 16,3).

Ve čtvrtém století oddělila církev jako postní období 40 dní (lat. quadraginta) před Velikonocemi, nepočítaje v to neděle, neboť ty postními dny být nemohly. Vedle úzkého spojení s přípravou katechumenů na křest sloužilo toto období ke konání církevní kázně: ti, kdo se veřejně prohřešili, byli v postním čase vyloučeni od večeře Páně. Po upřímném pokání byli na Velký pátek znovu přijati do sborového společenství. Avšak podle J. A. Jungmanna byla postní doba mnohem více než postem přípravou na velikonoční svátky.

Pro pochopení obsahu tohoto období je velmi důležité jeho biblické pozadí. Číslo čtyřicet je v Písmu spjato se základními událostmi Božího lidu, jako je např. exodus Izraele ze smrti do života a jeho 40leté putování k Hospodinovu království (Ex 16,35; Nu 14,33), čtyřicet dní Mojžíšova pobytu na hoře Sinaj při uzavření smlouvy (Ex 24,18), čtyřicetidenní Eliášova cesta k Boží hoře (1 Kr 19,8). Také sám Kristus pobýval 40 dní na poušti před začátkem své veřejné činnosti a vstupem do Jeruzaléma (Mt 4,2). Pokušení na poušti je rozhodujícím předznamenáním jeho příběhu, který vrcholí vítězným utrpením. Proto není náhodou, že církev pro 1. postní neděli zvolila právě perikopu o pokušení, jímž Ježíš vstupuje do vysvoboditelského zápasu proti satanovi. Rovněž ostatní postní perikopy připomínají, že Syn Boží přišel, aby rušil skutky ďáblovy (1 J 3,8).

Z tohoto biblického pozadí je patrno, že církev prožívala postní období už v perspektivě Kristova vítězství ve vzkříšení a přijímala účast na jeho boji s mocnostmi zla a hříchu. Tato účast s sebou jistě nese utrpení, odříkání i půst, to však není jediným ani samostatným tématem postní doby. Boj s hříchem se projevoval obnovou věrnosti křestní smlouvě, posvěcením jednotlivce i sboru, přípravou katechumenů a úsilím o návrat odpadajících do obecenství sboru.

V poreformační tradici se však chápání postního období zúžilo v přípravu na Velký pátek. Jeho tématem se stalo utrpení, kříž, Kristova krev - bez souvislosti se Vzkříšením. Tím se z něho ztratila dynamika, kterou starokřesťanský hymnus vyjadřuje slovy: smrtí smrt přemohl. Do středu se dostal zájem na osobním spasení a článek o ospravedlnění se zindividualizoval.

 

Postní neděle bývají označovány latinskými názvy, vycházejícími z tradičních introitů. Pozdějším vývojem dochází k tomu, že i tři neděle před postem jsou chápány jako příprava, což naznačují jejich jména- „Devítník", tj. devátá neděle (latinsky Septuagesima, t. j. 70. den) před velikonoci, „Neděle po Devítníku" (lat. Sexagesima, 60. den), „Neděle masopustní" (lat. Quinquagesima, padesátý den.).

 

Půst nebo postní doba je obdobím přípravy na Velikonoce. Nemusí jít tedy jen o odepření si jídla, ale také zřeknutí se čehokoliv, co je v životě postradatelné, zbytečné nebo překážející (např. Autopůst >>>).

 

INFO
Vaše zboží bylo vloženo do košíku.

zavřít