Duchovní inspirace

Pátek 19. března

Dospěle se dívat na život, na svět nebo na nový rok před sebou, to znamená smířit se s tím, že za své vezmou všechny představy o jednoduchosti života a bezbřehé svobodě. Dospěle se dívat vstříc novému roku znamená počítat s tím, že to bude zase rozmanité, místy radostné, místy tísnivé, někdy sužující. Nikomu z vás nemusím říkat, že nás čeká rok plný překvapení, zvratů, radostí a pochopitelně i ran. Bude to pestré. Ovšem málokdo si dovolí říci, že ať přijde cokoliv, že ho to nepoznamená, nepodrtí nebo nepřemůže. Nikdo z nás nevíme, kolik sil máme ještě v rezervě. Zvlášť když tu pečující a chránící rodičovskou náruč už dospělý člověk nevyužije a někdy už ani nemůže. Jeden dávný apoštol napsal kouzelnou a podmanivou pasáž, v níž rozvinul to, čím ho obohacuje Bůh působící skrze Ježíše. Maně tím onen apoštol také vysvětlil, proč si může dovolit ten luxus dívat se na svět dospěle, realisticky a přitom se cítit šťastně, svobodně a bezpečně, téměř jako dítě. On tehdy napsal: Na všech stranách jsme tísněni, ale nejsme zahnáni do úzkých; jsme bezradni, ale nejsme v koncích; jsme pronásledováni, ale nejsme opuštěni; jsme sráženi k zemi, ale nejsme poraženi. Stále nosíme na sobě znamení Ježíšovy smrti, aby i život Ježíšův byl na nás zjeven. Vždyť my, pokud žijeme, jsme pro Ježíše stále vydáváni na smrt, aby byl na našem smrtelném těle zjeven i Ježíšův život. (2K 4,8-11).

J. Ruml, Český bratr 1/2010