Duchovní inspirace

Pátek 12. března

…ze všech stran se naléhá na zavedení německé mše a bohoslužby a velkou nespokojenost i mnohé stížnosti vyvolává různorodý způsob nové mše, jak si ji každý sám utváří, někteří s dobrými úmysly, jiní také s všetečností, aby taky něco vytvořili a vzbudili zdání, že něco znamenají mezi ostatními a že jsou ne zrovna špatní znalci. Tak se to děje s křesťanskou svobodou všude, že málokdo ji používá jinak než k vlastnímu potěšení či užitku, a ne k Boží slávě a ku prospěchu bližního. Jakkoliv je ovšem ponecháno na svědomí každého jednotlivce, jak takovou svobodu užívá, a nikdo takovým lidem nemůže bránit ani zakazovat, tak přesto je třeba hledět na to, že svoboda má být ve službě lásky a bližního. A tak tam, kde se stane, že takové různé používání u lidí vyvolává zlost nebo zmatek, tam jsme vpravdě povinni svobodu omezit a, nakolik je to možné, máme konat a zdržovat se konání tak, aby se lidé vůči nám nehněvali, nýbrž udobřili. Protože jestliže na tomto vnějším řádu sice nezáleží nic ohledně našeho svědomí vůči Bohu, ale přitom může být ku prospěchu našeho bližního, máme kvůli lásce, jak učí sv.Pavel, usilovat o to, abychom byli jedné mysli a, jak nejlépe to může být, stejného způsobu a počínání, tak jako my všichni křesťané máme stejný křest, stejnou svátost a nikdo nedostal od Boha nějakou zvláštní.

Martin Luther, Kdybych měl nekonečně světů, Výbor z díla I., Lutherova spol. 2008, 182